V SAMOTĚ.

Karel Babánek

V SAMOTĚ.
To někdy v tichu samoty, když v srdce chlad vtírá se znova, to někdy tolik steskne se po teple dobrého slova. Pod hvězdným nebem sám a sám ten smutek svůj skrýváš v plášť noci, nesmírným tichem polí, luk sám chodíš bez pomoci. Jen hvězdám, noci žaluješ a konejšivým tmám, se smutkem svým, se steskem svým, že člověk vždy je sám. 6