Bohdanu Záleskému.

Jaroslav Vrchlický

Bohdanu Záleskému.
Jak starý štěp, skráň jehož stříbrem zkvětla, rozpínáš větve hojně obtěžkané, z nichž písní manna v slovanský svět kane a v srdce naše tekou proudy světla. Tys ukázal, byť osudu zášť zhnětla kmen národu, kdo sílu má, že vstane; Tvým dechem z půdy vrahy rozdupané jak anděl boží láska k práci vzletla. Dva věky líbají se na Tvé skráni; lesk doby mroucí a svit doby příští. V nich srdce Tvé jest skvoucí démant ryzý. A také světlo z něho kol se prýští, že těm, jež jednou stihlo jeho plání, zář ideálu z duše nevymizí. V PAŘÍŽI 26. srpna 1882.
166

Kniha Co život dal (1883)
Autor Jaroslav Vrchlický