Na práci odešel až do Tyrol(J5m)
neb co zde velký tunel vrtali(J5m)
na nevázaný sobě život zvyk(J5m)
jejž vedou dělníci hluk v kantině(J5m)
třesk džbánků hlahol písní veselých(J5m)
líp znělo mu než biče práskání(J5m)
jímž v službě druhdy voly poháněl(J5m)
i nechal v bídné horské chatrči(J5m)
jež na skalnatém srázu visela(J5m)
jak hnízdo dravce Martu ženu svou(J5m)
ač útěžkem se právě čekala(J5m)
a zima hleděla juž do oken(J5m)
V čas první pamatoval na ženu(J5m)
psal řádků několik ba jednou též(J5m)
jí poslal peníze a naposled(J5m)
Vír života jej divě s sebou strh(J5m)
a opříti se jemu neuměl(J5m)
On neměl srdce zlé byl ale z těch(J5m)
jenž dojmům jako třtiny vichřici(J5m)
v ráz podléhají stejně za dojmem(J5m)
však u nich v patách kráčí nepamět(J5m)
To jiný život byl jejž nyní žil(J5m)
tam v pravém klínu nebetyčných hor(J5m)
byl celý tábor na sta dělníků(J5m)
tam hemžilo se ve dne kladiv ruch(J5m)
třesk motyk dynamitu výbuchy(J5m)
kar skřípání a rachot rumpálů(J5m)
a povely a hrubé zaklení(J5m)
vše v jednu hroznou vřavu splývalo(J5m)
Však v noci všecko zpěvu ustouplo(J5m)
zvlášť v sobotu kdy byla výplata(J5m)
dne všecken ruch pak oživ u karet(J5m)
neb u kostek a často krvavě(J5m)
to skončilo než jitro zasvitlo(J5m)
On horlivě se pitek súčastnil(J5m)
a nemoh dočkati se soboty(J5m)
by mozoly svých dlaní krvavých(J5m)
zas vínem vzpružil k nové klopotě(J5m)
však nestálý jak býval brzy dost(J5m)
jej omrzelo pusté hýření(J5m)
zvlášť jednou když vše v kartách promrhal(J5m)
co poslati chtěl ženě k vánocům(J5m)
Na tvrdém loži bídné chatrče(J5m)
sám sedával až dlouho do noci(J5m)
a přemýšlel o Martě ženě své(J5m)
že doma zůstat měl a v snění tom(J5m)
zřel svojí Marty velký vlhký zrak(J5m)
jak na něm s jemnou stanul výčitkou(J5m)
a slyšel povzdech Zůstaň Jene můj(J5m)
Tak jednou byla opět sobota(J5m)
na domov myslil bylo po práci(J5m)
šer pochmurný se skláněl na hory(J5m)
jež ledné ve závojích sněhových(J5m)
z mlh trčely jak děsné příšery(J5m)
V tom s rachotem se dvéře rozlétly(J5m)
a soudruh s kterým sdílel chudý byt(J5m)
stál na prahu zrak jeho skleněný(J5m)
vous pocuchán byl vínem potřísněn(J5m)
a v smíchu pravil k němu Jene pojď(J5m)
nač civět doma On řek Nepůjdu(J5m)
chci ženě psát mně není do smíchu(J5m)
a nejmíň do hry Soudruh odešel(J5m)
Sám seděl po tmě z venku hlučel řev(J5m)
on k péru sáh a zas je odložil(J5m)
a v krátké chvíli vzchopil se a šel(J5m)
V kantině bylo divě veselo(J5m)
tam pilo se i hrálo tančilo(J5m)
sbor cizích hudebníků přibyl sem(J5m)
a do bručení omrzelých dud(J5m)
se mísil párek citer nyjících(J5m)
a tabáku dým plnil jizbu kol(J5m)
že s těží bylo věru rozeznat(J5m)
směs postav této divé orgie(J5m)
Jan sedl stranou dal si naliti(J5m)
a klidně patřil v hluk a řev a kouř(J5m)
U stolu hlavního tam veselá(J5m)
se usadila Vlachů společnost(J5m)
ti nejmíň dívali se na halíř(J5m)
a nejvíc ze všech korbel prázdnili(J5m)
a často prali se až do krve(J5m)
Pietro Salvi z nich byl nejhorší(J5m)
znám jako křikloun veliký a rváč(J5m)
hrál zoufale a proléval si chřtán(J5m)
tlouk pěstí na stůl házel výhru svou(J5m)
do kmeta klobouku jenž k citeře(J5m)
pěl písně oplzlé a s ním se smál(J5m)
Zas prohrál Pietro Ve chvíli té(J5m)
kdy začal zuřit krčmy na prahu(J5m)
se objevilo děvče zdlouhavým(J5m)
leč pevným krokem k stolu kráčelo(J5m)
zrak černý v kterém mocný oheň plál(J5m)
na hráče upřelo a poklidně(J5m)
že mohl pouze on to slyšeti(J5m)
rty pravily Zas hraješ šílený(J5m)
co zítra jísti budem kdož to ví(J5m)
Pietro vybuchl v smích divoký(J5m)
Co budu jísti to je starost má(J5m)
hej kamarádi prohrál prohrál jsem(J5m)
má kapsa jako žebrákova dlaň(J5m)
však neodejdu musím vyhrát zas(J5m)
kdo půjčí z vás mi jednou do sázky(J5m)
Tři nabídli se každý se ho bál(J5m)
i vsadil prohrál třikrát za sebou(J5m)
Tu divoce hned začal láteřit(J5m)
džbán vyprázdnil a zoufale se smál(J5m)
Hle tady Nina rád ji odprodám(J5m)
Kdo koupí ji Chci míti do sázky(J5m)
dám lacino ji za pár soldi jen(J5m)
vím jistě tenkrát všecko vyhraju(J5m)
dám Ninu rád neb jsem jí sytý už(J5m)
a dosti mám těch věčných kázání(J5m)
Kdo koupí ji Co chcete slevím vám(J5m)
pět soldi jenom věřte přátelé(J5m)
že koupíte a hodně lacino(J5m)
A smál se pil a třískal korbelem(J5m)
Řev utich v krčmě každý zvědavě(J5m)
se díval ku velkému stolu Nina pak(J6m)
ta stála hrdá terčem zraků všech(J5m)
ač byla zde přec nesklopila zrak(J5m)
Ač bída a ten život potulný(J5m)
ji zhnětly byla krásná dost(J4m)
i stála v středu krčmy beze slov(J5m)
rty hněvem se jí chvěly zimničně(J5m)
a ňader bouře více mluvila(J5m)
než příval slov Jsi brachu opilý(J5m)
děl jeden hlas já koupím Ninu hned(J5m)
však zítra přijdeš začneš láteřit(J5m)
a odvedeš ji s tebou nehrajem(J5m)
Fi hanba tak svou ženu prodávat(J5m)
děl druhý Nina není ženou mou(J5m)
jest poběhlicí zrovna jako já(J5m)
řval Pietro leč já mám právo k ní(J5m)
však vykládat vám nejsem povinen(J5m)
to ostatní buď kup anebo mlč(J5m)
V tom z kouta svého pozvedl se Jan(J5m)
šel klidně k stolu sáhl do kapsy(J5m)
a Pietrovi vrhl do tváře(J5m)
svou celou mzdu Zde máš však pravím ti(J5m)
když jedním okem na ni pohledneš(J5m)
žes propad smrti slyšels rozuměls(J5m)
Pak obrátil se k Nině Nino pojď(J5m)
Ta mlčky posud stála u stolu(J5m)
bouř ňader jejích rostla víc a víc(J5m)
slz příval dral se očí plameny(J5m)
rty cukaly se hroznou bolestí(J5m)
a mlčky ruku svou mu podala(J5m)
a dala odvésti se kam on chtěl(J5m)
Smích Pietra je cestou provázel(J5m)
shráb peníze hrál znova prohrál zas(J5m)
dal do hádky se rvačka začala(J5m)
a konec smutný byl neb do lebky(J5m)
Pietro těžce raněn konvicí(J5m)
byl od soudruhů zpilých vyhozen(J5m)
víc nikdo o něho se nestaral(J5m)
a ráno mrtvého když nalezli(J5m)
bez řeči hodili jej do šachty(J5m)
byl opilec a rváč s Ninou Jan(J5m)
ve chatě žili jak muž se ženou(J5m)
on vážný byl a ona podajná(J5m)
jak zkrotlá lvice tichá pokorná(J5m)
však nemluvná Tak zima uprchla(J5m)
a v dlouhé době sotva deset slov(J5m)
ti spolu promluvili Zprvu Jan(J5m)
si nedovedl nijak vysvětlit(J5m)
co lákalo jej k Nině v chvíli té(J5m)
kdy prodával ji zpilý Pietro(J5m)
zřel postavu jen její před sebou(J5m)
rtů záchvěvy a ňader vlnění(J5m)
a hrdost nepodajnou očí žár(J5m)
a doma na svou Martu zapomněl(J5m)
řek slovo osudné a stalo se(J5m)
Žil jako ve snách často myslíval(J5m)
Víc nevrátím se domů zůstanu(J5m)
zde na práci toť cesta nejlepší(J5m)
až omrzí snad Ninu život ten(J5m)
mne opustí snad jiný zalíbí(J5m)
se časem jí pak snad se navrátím(J5m)
A ve dne pracoval a v noci snil(J5m)
zřel uplakané oči ženy své(J5m)
a na kolébce slyšel děcka pláč(J5m)
jež opustil než spatřilo ten svět(J5m)
Pak viděl drahé hory domova(J5m)
tak nízké proti těmto obrům zde(J5m)
však věčně svěží věčně zelené(J5m)
zřel tanec mlh po kmenech zvětralých(J5m)
a slyšel zvonců cinkot kovový(J5m)
a hukot lesů jezer tajný šum(J5m)
a když se vzbudil vlhké oči měl(J5m)
a hlavu těžkou Šel zas do práce(J5m)
a Nina domácnost dál hlídala(J5m)
vždy mlčelivá tichá jako dřív(J5m)
Čas procházel sny Jana bouřněji(J5m)
se ozývaly jeho naděje(J5m)
že Ninu omrzí že jiný snad(J5m)
ji zamiluje a ji odvede(J5m)
se rozplývaly víc a více v dým(J5m)
Tu mučen jednou hlasem svědomí(J5m)
po práci vypověděl sebral vše(J5m)
a pravil Nině klidně jako muž(J5m)
Mně Nino po domovu stýská se(J5m)
já vypověděl půjdem Mlčela(J5m)
pak zvedla k němu velké oči své(J5m)
Jak libo tobě půjdem třeba hned(J5m)
A ráno dřív než začla práce zas(J5m)
juž byli na cestě šli pospolu(J5m)
na plecích v ranci všecko jmění své(J5m)
Jan nesl na srdci svůj výdělek(J5m)
jejž do podšívky jeho kabátu(J5m)
před jitrem Nina jemu zašila(J5m)
Šli dlouho mlčky Čím blíž k domovu(J5m)
tím teskněj v srdci bylo Janovi(J5m)
on neměl síly Nině povědít(J5m)
že doma ženu má a čím byl blíž(J5m)
tím trpěl víc jak odsouzenec šel(J5m)
a ona mlčky jeho po boku(J5m)
Pouť tato byla cestou křížovou(J5m)
a horší než jsou muka v očistci(J5m)
on nepromluvil slova kráčel sám(J5m)
vždy napřed v dešti bouři ve větru(J5m)
a v noci kdesi v kůlně na slámě(J5m)
sny divné měl pak vybuch v hněvu zlém(J5m)
a dále kráčel jako šílený(J5m)
Snad myslil Nina jeho chováním(J5m)
že odvrátí se přece od něho(J5m)
jej opustí však darmo jako stín(J5m)
ta němá věrně šla mu po boku(J5m)
čím chmurnější byl tím víc jemnější(J5m)
naň byla tak že nemoh odolat(J5m)
a často bylo mu až ku slzám(J5m)
A hrozná skutečnost se blížila(J5m)
dnem každičkým a každý jejich krok(J5m)
jejž urazili spolu na cestě(J5m)
ved hroznějším jej pochybnostem vstříc(J5m)
Za nimi hranice jsou doma již(J5m)
Šli spolu lesem náhle mýtina(J5m)
jim kynula na jedle pahýlu(J5m)
byl přibit kříž se svatým obrázkem(J5m)
a kolem plno prken hnijících(J5m)
na kterých druhdy mrtví leželi(J5m)
teď nápis jména jich smyl dávno déšť(J5m)
jen na některých hlava umrlčí(J5m)
též spola smyta divně šklebila(J5m)
se z dálky na chodce Kol vládl klid(J5m)
nad západem se chvělo slunce již(J5m)
a velké dlouhé svity házelo(J5m)
do mechu jahůdí a kapradin(J5m)
svět byl tak sličný jako v chvílích těch(J5m)
kdy s žalem v duši jdem tou nádherou(J5m)
v svém srdci bysme dvakrát bolněji(J5m)
tu chladnou jeho krásu cítili(J5m)
V té chvíli došli kraje paseky(J5m)
Jan zastavil se náhle u kříže(J5m)
svrh s beder břímě své sed pod jedli(J5m)
a hlavu ukryl svojich do dlaní(J5m)
A Nina zvyklá všecko dělati(J5m)
co dělal on též učinila tak(J5m)
a mlčeli jak jejich obyčej(J5m)
až těžké vzdechy ňader Janových(J5m)
ji vyrušily Hledla na něho(J5m)
to nebyl on byl celý zsinalý(J5m)
teď teprve si všimla jeho vlas(J5m)
za dobu cesty jejich zšedivěl(J5m)
a slzy velké bohatý jak hrách(J5m)
mu tekly po tvářích a hlasitě(J5m)
on vzlykal jako děcko zbloudilé(J5m)
když večer juž a les je bez konce(J5m)
Pak vstal a hlasem přísným hovořil(J5m)
Hleď Nino já tě trpce oklamal(J5m)
jsem ženatý já zapřel ti tu věc(J5m)
proč ani nevím Tenkrát v chvíli té(J5m)
když Pietro tě v krčmě prodával(J5m)
já nemoh ani jinak jednati(J5m)
než jednal jsem snad ďábel svedl mne(J5m)
Pak domů když jsem tebe odvedl(J5m)
a s tebou sdílel tvrdé lože své(J5m)
já více neměl síly odvahy(J5m)
ti všecko říci Nyní musím juž(J5m)
jsme každou chvílí cesty u cíle(J5m)
Mám ženu Martu ta je předobrá(J5m)
mám dítě snad jež neznám doposud(J5m)
Jsem velmi nešťastný Co činit mám(J5m)
to nevím věru bylo by mně líp(J5m)
bych odpočíval na tom prkně zde(J5m)
jež hnije v trávě Nino musíš jít(J5m)
Má žena Marta jako anděl jest(J5m)
však neodpustí žena nevěru(J5m)
byť sebe měkčí byla v srdci svém(J5m)
Vše odpustí žes na ni zapomněl(J5m)
žes prohýřil co bylo věnem jí(J5m)
žes zanedbával ji ba žes ji bil(J5m)
však jinou žes měl němůž odpustit(J5m)
Hleď Nino při tom sáhl za ňadra(J5m)
kde ukrýval své práce výdělek(J5m)
zde polovička tvoje vezmi to(J5m)
a s bohem jdi a odpusť na tobě(J5m)
čím hřešil jsem jen svojí slabostí(J5m)
Já dříve měl ti všecko povědít(J5m)
však nemoh jsem to celá vina má(J5m)
a nyní když se loučit s tebou mám(J5m)
tu teprv cítím kterak tě mám rád(J5m)
Co mluvil takto Nina vztyčila(J5m)
svou krásnou hlavu těžce vzdychala(J5m)
a hluboce mu zřela do očí(J5m)
Máš pravdu Jene tiše pravila(J5m)
když musím půjdu já to tušila(J5m)
já viděla cos tíží duši tvou(J5m)
Já dluhuju ti dík tvá upřímnost(J5m)
mou vyžaduje v stejnou odvetu(J5m)
Když koupil jsi mne z rukou Pietra(J5m)
já tebe nenáviděla jak smrt(J5m)
a ví to bůh já byla hotova(J5m)
tě zabiti při první urážce(J5m)
již čekala jsem od tebe jen žert(J5m)
a hrubý šprým a bití zima hlad(J5m)
byl úděl můj já stejné čekala(J5m)
jsem z rukou tvých však jaké sklamání(J5m)
tys byl mi chotěm bratrem podporou(J5m)
byls otcem mým a velké záští mé(J5m)
se brzy rozplynulo jako led(J5m)
na slunci taje ano v srdci svém(J5m)
mám pouze lásku teď když musím jít(J5m)
Je dobře tak já půjdu Hořký pláč(J5m)
jí přerval slova kol jas západu(J5m)
tkal v křoví svoje žhavé zázraky(J5m)
a nachem zbarvil každou holou snět(J5m)
a kapky v trávě měnil v rubíny(J5m)
a jisker snopy sypal v jehličí(J5m)
a horám hořel vážných na skráních(J5m)
jak diadem kol nezachvěl se list(J5m)
jen společný pláč jejich časem zněl(J5m)
a hlubé štkání těžce tajené(J5m)
On povstal zas a podal ruku jí(J5m)
pak roztrh šat a vyňal tobolku(J5m)
a počítal svůj skrovný výdělek(J5m)
by část jí dal a ona mezitím(J5m)
kol zrakem plným slzí těkala(J5m)
po stráních lesních temně zelených(J5m)
po haluzích kde západ umíral(J5m)
po jahodách kde můra bloudila(J5m)
po jedli z které sbitý byl ten kříž(J5m)
a po umrlčích prknech ve trávě(J5m)
juž tlících s vybledlými nápisy(J5m)
Pak trhla sebou náhle zimničně(J5m)
Jak jmenuje se Jene žena tvá(J5m)
On Marta pravil počítaje dál(J5m)
a neodvrátil tváře své víc k ní(J5m)
Jak Marta ona znova promluví(J5m)
hleď toto prkno čti to jméno zde(J5m)
On pustil vše co na svém klínu měl(J5m)
hle před ním prkno v trávě leželo(J5m)
a nápis na něm protíral si zrak(J5m)
čet jméno ženy své čet příjmení(J5m)
a připomínku tklivou Poutníče(J5m)
kdo kolem jdeš se za mne pomodli(J5m)
A na kolena kles a doplížil(J5m)
se ku kříži to prkno líbal zas(J5m)
proud slzí jeho tek a ženo má(J5m)
mu pracně dralo se z úst štkajících(J5m)
A ona stála nad ním bojácná(J5m)
a čekala až bol svůj vypláče(J5m)
a chvěla se až ústa otevře(J5m)
a byla noc a hvězdy plály juž(J5m)
když utřel slzy své a klidně vstal(J5m)
jí podal ruku a děl Ženo má(J5m)
pojď půjdem zpátky snad to mělo být(J5m)
a Marta v nebesích se usmívá(J5m)