Duše v zpěvu.

Jaroslav Vrchlický

Duše v zpěvu. – ALOISU ŠKAMPOVI. –
Hvězd tanec v nebes hlubině juž ustal. Jak bílé křídlo ze tmy noci vzrůstal svit mladého dne, měkké světlo klad’ na lesa obrysy a do zahrad. Pod oknem v keři utich’ slavík právě a v tom juž v sadě, v porosené trávě, kam čilimník déšť zlatý setřásal, hlas pěničky se trylkem rozjásal. I cítil jsem, jak dvojí zpěv ten v shodě, jak neustává hudba ve přírodě, jak lehce duše z písně slavíka se na pěničky píseň přesmyká Jsouc ustavičně hudbou kolébána, slavíkem v noci a pěnicí z rána, a když i této nápěv usíná, ký div, že vlastní píseň počíná! 22