I. EVA.

Jaroslav Vrchlický

I.
EVA.
1. 1.
 Podzimní sluníčko, sluníčko smutné, uhasne brzičko, jako když utne. Nežli se vytratí, loučí se s námi, naposled pozlatí strop, zdi i rámy. Naposled ozáří všecko svým zlatem, dcerušce po tváři sjede též chvatem. Na vlásky skane jí, svitem je skropí, 89 ba v zlatou peřeji celou ji ztopí. Pohladí naposled vlásky ty jasnéjasné, a než jsi k horám vzhled’, zanikne, zhasne. Hádej teď divnou věc, kde je zrak zočí? Celičké svítí přec dcerušce z očí. 90 2. 2.
 To slunce zemi nelíbá, z kolébky k nám se nahýbá tvůj, Evo, úsměv milý! Nám na blaha je vrcholu, jak bychom tiše pospolu číš blaha pili. A nejsou to dvě fialky, když zima prchá do dálky, jsou, Evo, tvé to oči, ty kvetou jako blankyt sám a roní světlo tiché nám, kam noha vkročí. A nebrouká to, plný dum kde vážný hvozd lne k oblakům, doupnáků snivá druže, to zkoušíš, dítě, řeči taj a nám to zní jak z ráje báj, kol kvetou růže! 91 3.
Kdo má pravdu?
Zasmušilý paedagog mračné stáhl brvy nad písněmi, jež jsem pro tě ňader svých psal krví. Málo je v nich moudrých rad, mnoho zdobných frází, mnoho lásky, kterou pouze prý se mládež kazí. Dítě prý se učí z nich ješitnosti pouze, jak by bylo vínkem žitížití, cílem lidské touze. Třeba kázat napořád s dlouhou v ruce metlou, nemoudré jest býti dojat hlavičkou tvou světlou. Paedagog je moudrý muž, on má o tom školy, ví, co kudy letí nebem, ví, co roste v poli. 92 Paedagog je moudrý muž, já jen zpěvák prostý, on zří v dětech pouze děti – já nebeské hosty. Evo, nad tvou kolébkou rajské táhnou zjevy, žes jich sestrou, moje dítě, paedagog to neví. 93 4. 4.
 Dali jsme ti Evy jméno, první lidstva matky, její osud, hořké věno, dítě, buď ti sladký! Užij ráj a věř, že může dát jej tobě země, najdi cestou samé růže, po nichž jde se jemně. Užij ráj, ten v lásce zraje, v ní měj pravé nebe, ber ji, dávej, nikdo z ráje nevyžene tebe! 94
Básně v knize Dni a noci:
  1. báseň bez názvu
  2. Chci dýchat mír!
  3. Rej počasů.
  4. Ranní zvon.
  5. Paláce lásky.
  6. Adagio.
  7. Svlačec.
  8. Duše v zpěvu.
  9. Jarní.
  10. Návrat na venek.
  11. Máj a srdce.
  12. V suchém listí.
  13. Květy a láska.
  14. Jarní epištola básníku pessimistovi.
  15. Píseň.
  16. V kaštanové aleji.
  17. Růže.
  18. Jitro v srpnu.
  19. Kouzlo letního dne.
  20. Poledne.
  21. Scherzo.
  22. Poetika lásky.
  23. Adagio.
  24. Motýli.
  25. Večer.
  26. Klid.
  27. Noc.
  28. Ballata.
  29. Mír v srdci.
  30. V dusné noci.
  31. Píseň v září.
  32. Hudba jeseně.
  33. Podzimní motiv.
  34. Naladění.
  35. Říjen.
  36. Hrozny.
  37. Idealní krajina.
  38. Pantoum.
  39. Listopad.
  40. Zimní večery.
  41. Sníh.
  42. Zamrzlá okna.
  43. Píseň.
  44. Nic víc!
  45. Černé labutě.
  46. Dva obrazy.
  47. I. EVA.
  48. II. Mila.
  49. Píseň mé dceři.
  50. Mila.
  51. V dílně přírody.
  52. Píšťala Panova.
  53. Život.
  54. Dvojí touha.
  55. Básníkům.
  56. Na poslední stránku Hugovy knihy „Celá lyra“.
  57. Nad propastí.
  58. V srdce zpátky.
  59. Romance.
  60. Povzdech.
  61. Své ženě.
  62. Jos. V. Sládkovi.
  63. Verše do album.
  64. Neznámému dítěti.
  65. Rada některým básníkům.
  66. Před gorillou Frémietovou.
  67. Bolzano.
  68. Soucit.
  69. Při čtení Quinetovy knihy „Nový duch”.
  70. Vůně.
  71. Jen trochu hudby.
  72. Giordano Bruno.
  73. Ku sjezdu přírodozpytců a lékařů českých.
  74. Tiché blesky.
  75. Bohu osvoboditeli.
  76. Novoroční přípitek.
  77. Ku sté ročnici revoluce francouzské.
  78. Cestou ku přístavu.