Obět země.

Xaver Dvořák

Obět země.
Hle, trosky chrámu! Sem čas přišel v běhu, ten sluha věrný vezdy svému Bohu; chtěl brány otevřít ven pod oblohu, by Pán moh’ vejít, zakotvit v tom břehu. Hned všecken zazářil ve slunce šlehu, stín, jenž své vlajky věsil v každém rohu, pryč zvedl se a okřídlil svou nohu. A Bůh zde zased’, v tváři jas a něhu. Však lidé děli: Není tu náš Bůh; a jinde stavěli své chrámy znova, ta chmurná sklepení a mramorová. I cítila zem těžký Bohu dluh; keř růží k oltáři mu z jara postavuje, a v květech jeho krve obět obnovuje! 23

Kniha Soli Deo (1905)
Autor Xaver Dvořák