To přijít musilo.

Xaver Dvořák

To přijít musilo.
Můj Bože, tak to přijít musilo, jak snil jsem a jak čekal, zcela, že najednou se všecko vznítilo: to s duše obětí i oltář těla. To všecko bylo jenom pableskem, co prošlo posud nitrem, to všední žár, jímž každý vřem, vše bylo sen – jenž končí jitrem. Červánky hory oblily a rosou svítí každá lícha; mé naděje vše nachem zjiskřily, jak noční stín mře moje pýcha. Mé hvězdy všecky pohasly, však slunce vyšlo za ně, mé útroby se sladce zatřásly, jak dechem úrody kol stráně. To na líchy mé padla zář a mystické se hnulo sémě: Ty usmíváš se, Hospodář, a srdce hoří ve mně. 30
Básně v knize Soli Deo:
  1. Posvěcení.
  2. Nehřeš víc!
  3. Mea culpa.
  4. Ego te absolvo!
  5. Příští.
  6. Půlnoční.
  7. Bůh s námi!
  8. Venite ad me!
  9. Obět země.
  10. Tibi soli!
  11. Nešpory.
  12. Závět duchů.
  13. Čest nesmrtelným!
  14. To přijít musilo.
  15. Adorace.
  16. Hod Boží.
  17. Hnízdo duše.
  18. Stín.
  19. Kříž.
  20. Innocentia.
  21. Kontemplace I.
  22. Pro tvé svaté drahé rány!
  23. Metamorfosa Boha.
  24. Trnový vínek.
  25. Žalm.
  26. Non possumus.
  27. Vzkříšení.
  28. Kontemplace 2.
  29. V ekstasi.
  30. Vzdech.
  31. Offertorium.
  32. Píseň.
  33. Předtucha.
  34. Kontemplace 3.
  35. O quam suave!
  36. Poutník.
  37. Stesk.
  38. V touze.