KENTAUR.

Jaroslav Vrchlický

Kotouče prachu spěly ku obloze(J5f) hluk du zněl jak v hro těžkém voze(J5f) sám nebesy by Zeus jel rozhněva(J5f) zem chvěla se a těž pád ny(J5f) jen sypaly se jako krupobi(J5f) Co je ten mlhy sloup Co v něm se ří(J5f) je bo s titany to tka no(J5f) Snad roztrhli svá pouta demanto(J5f) a promali Tartaru zdi skal(J5f) Mrak prachu kles Co vidím stádo val(J5f) Kentau vzteklých proti so bouří(J5f) Boj no zas a v těžkém prachu kouři(J5f) vše zahaleno jako sen se mi(J5f) Jen slyšet lze jak na nu stí(J5f) jak oštěpy a kamenmi kyji(J5f) se pože mlá tlukou bi(J5f) jak skály rvou a balvany jak (J5f) na hlavu so Oreada v mlá(J5f) a Nymfa plachá ukryla se v sí(J5f) Boj neustá ce platan chy(J5f) ten v gigantic že a jej vrhne(J5f) v tlum bojucích dem svojím strhne(J5f) tam ji druhých ce řad a va(J5f) se všecko v zmatku přes žulo skály(J5f) jich kopyt ranou jisker dešť se bu(J5f) ten zadkem v útok žene a ten hru(J5f) a všichni řvou jak tisíc dutých hro(J5f) A ny s hřbetu skalnaho lomu(J5f) se šinou do v chaotic směsi(J5f) Hle nou jich a kr skal tesy(J5f) jsou zbarveny i Peneus již rudne(J5f) Laň kte chtěla na své toulce blud(J5f) se v sí napít prchá v houšť jak střela(J5f) Juž zmizeli však ješ dlouho chvěla(J5f) se ze jejich kopyty jsouc sbita(J5f) Jak čer mrak jen na obzoru kmi(J5f) se jejich tlum jenž neustá v boji(J5f) Nad řekou na skali cedr sto(J5f) sám v popře zde na pokraji je(J5f) sní mohut své větve rozkládaje(J5f) Mech pod ním zove k odpočinku měk(J5f) od jeho koře nad plá řeky(J5f) lze rozhlednout se v dál ku obzoru(J5f) kde v modrém věnci hora stí horu(J5f) kde Olymp trů prah k nebesům sva(J5f) Na vrchol cedru prv chod zla(J5f) slal růž svit když branou nebes vcházel(J5f) tam posled své že večer zel(J5f) sám Zeus jej šetřil blesky svého hromu(J5f) Od ča dávných v starém tomto stromu(J5f) v pni zdoutnalém se slič Dryas kryla(J5f) snad jeho duší jeho žitím byla(J5f) Ó slad čas vše žilo strom i vlna(J5f) Kentau bouře stichla hrůzypl(J5f) den jar smál se v luz svoji kráse(J5f) pták ve vzduchu brouk v květ řil řase(J5f) vzduch průsvit byl zeleň lis svěží(J5f) a vlny v řece takým chvatem ží(J5f) a ta hovor vedou neustále(J5f) že rozzvučí se srdce sta skále(J5f) že rozšu se dum vršky lesa(J5f) že všecko vzle usmí se ple(J5f) že ze ce úsměvem jest bo(J5f) Tu pohnul se keř kvetouho hlohu(J5f) cos za ním zvedlo se zas kleslo znova(J5f) teď vzdechlo to viz hlava titanova(J5f) se vzpjala výš a za hruď a boky(J5f) a ce kolos vzpřímil se mdlé kroky(J5f) obtil v stranu kde stál cedr sta(J5f) Byl poraněn a slunce pal žáry(J5f) mu vlévaly jed v gigantic oudy(J5f) Byl ohromný jak balvan neb kus hroudy(J5f) by oživnul v koňského la tvaru(J5f) Zrak sršel blesky žíly v bouřném varu(J5f) jak provazy se napjaly a chvěly(J5f) Chtěl zařiti v jilmo les ztmě(J5f) leč schvácen mdlobou pod cedr se sřítil(J5f) Sen zimnič jej v náruč jal on til(J5f) jak v novém boji novém ve pase(J5f) s kentau celým vojskem po se(J5f) a zem jak sám jest nade všemi(J5f) jak mdlý v pocitu slávy své pad k zemi(J5f) jest pod stromem a sní na mechu vonném(J5f) Kraj v zla ře stopen tajným stonem(J5f) se chvě listy obrovského cedru(J5f) had v písku dří ve poledním vedru(J5f) a vlny v řece zvolna jdou jak v spa(J5f) On ale bdí a vi kterak sklá(J5f) z pně stromu jenž byl skoro du ce(J5f) se k němu dlou stín a stříbrosk(J5f) jak sedne k němu jak svým vlastním šatem(J5f) mu obvazuje ny a jak zlatem(J5f) svých vla jeho hlavu zahaluje(J5f) On sotva rety v spánku pohybuje(J5f) a přece jak dvé ňader vlny(J5f) se doka pocit tajupl(J5f) nezná posud drs jeho hrudi(J5f) Ha no svět se v jeho duši bu(J5f) on jak mu co bouř bije(J5f) a stejným tlukem na srdci on kryje(J5f) své nemotorné údy v náruč měkkou(J5f) On blažen jest a slzy jeho tekou(J5f) on kentaur netvor balván ožive(J5f) on poprv sladkou bytost ženy(J5f) on v jejím zraku víc než Olymp vi(J5f) on nebešťanům ce nevi(J5f) on zšílel by Slyš v listech stromu táh(J5f) zní vzdechnu Ó miluj Leč v tom hle(J5f) se kentaur vzbudil všecko to snem bylo(J5f) a všecko klamem znovu oživilo(J5f) v něm sta utrpe sta vzteky(J5f) Strom bez hnu stál ve zrcadle řeky(J5f) své ukláje větve sukovi(J5f) na kaž bylo ptačí hnízdo skry(J5f) však teď kraj lhostej byl tichý(J5f) jen zdola zněly z vln z ráko smíchy(J5f) I sklonil kentaur nad řeku své čelo(J5f) a do zřel Cos ve vlnách se chvělo(J5f) to nebyl on tak děs nebyl přece(J5f) A pravda zlá svůj obraz viděl v řece(J5f) ty nemotorné neoheb údy(J5f) bez lesk srsti hřbet jen kr ru(J5f) a kopyta jak hroz ja nohy(J5f) A blázen on chtěl zahanbiti bohy(J5f) svou rados že miluje ho la(J5f) Ó jis jis v nejhlubší dno skryla(J5f) se ve svém stro když kles raněn v trávu(J5f) A ona la hladit jeho hlavu(J5f) svá vzduš ňadra tulit k jeho K smíchu(J5f) Vždyť i ten kos směje se mu v tichu(J5f) jak mohl takto klamat v sně sebe(J5f) Hle směje zem se směje se mu nebe(J5f) hloh kam se skryl i v řece šum vlny(J5f) les šklebných očí Saty jest pl(J5f) to všecko směje se že láskou ší(J5f) A on se vzchopil vztek a v té chvíli(J5f) se rozhl a jedním děsným zem(J5f) svou hlavou vrazil v cedr klesl na zem(J5f) krev čer proudem proudila mu z lebky(J5f) zem zadula mech se zachvěl heb(J5f) on zaúpěl a skonal Slyš vzdech dlou(J5f) pln hy bolu tosti a touhy(J5f) se vydral z cedru miluj vzduchem znělo(J5f) a všecko lis na větvích se chvělo(J5f) a vododem řinulo se do(J5f) jak slzy přes ce se řinou v bolu(J5f) na mrt lo hnízda s vět spadla(J5f) a kaž tev úla a svadla(J5f) a brzy suchý strom se zhlížel v řece(J5f) Co kentaur snil snad nebylo snem přece(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 7
Celkem veršů: 150
Jamb: 150 (100 %)