VI. MRTVÁ.

Jaroslav Vrchlický

VI.
MRTVÁ.

Řádila bouře celou noc divě po sadě, po lese, v poli a nivě. Řinčela okny, hvízdala krovem, ulétla k ránu s bohatým lovem. Nejkrasší růže zlomena v saděsadě, vedle ní poupě v spanilé vnadě. Na lístkách deštné krůpěje leží. Růže a poupě, obé tak svěží! 13 Matka tak mladá, dítě tak sladké, zdeptáno obé ve chvíli krátké( Oko, jež stíhá matku i robě, ptá se jen: Bože, proč obě, proč obě? 14