VIII. My v denní shon se probouzíme,

Jaroslav Vrchlický

VIII.
My v denní shon se probouzíme,
My v denní shon se probouzíme,
na břehu moře Ona dříme.
Jdem za svými sny, za svou prací, v tůň věčnosti se Ona ztrácí. Nás honí trudy s všední péčí, klid Její hlubší, stále větší. Za námi smrt jak fena běží, Jí na srdci mír Boha leží. Kolem nás života vře drama, jsme v sporu, tísni – Ona sama. I závidíme v umdlévání dost často Jí to hlubé spaní, Tutu samotu, kde klid jen dýchá a z dálky zpívá moře zticha, Aa vánky dýší od pobřeží. – Jí na srdci mír Boha leží. 20