Babičko!

Xaver Dvořák

Babičko!
Babičko drahá, hle, jak se točí kolovrat tiše, sotva se kmit’; spánek nám padá s umdlených očí, předeš-li bájí stříbrnou niť, v mládí-li zašlé pověsť tvá sbočí. Proč v řasách bílých slzí máš třpyt, jako když v mráčky hvězdička skočí? proč mlčíš náhle? chce se ti snít, babičko? „Dřív než si myslíš, pohled tvůj zočí, – marně se zdráhat, marně se krýt – tesklivý kraj ten, život kam vkročí, mládí kde snové budou ti znít v refrain, jenž slzou líc ti též smočí: babičko!“ 65