Maria!

Xaver Dvořák

Maria!
Ó jméno plné rosy, něhy, vůně! jest sladké jako hrozny cypresové; jím opojeni chvějí se mi rtové a duše spita jeho zvukem stůně. Jest vonné jako nard, jenž v lesní tůně své roní perly žhavé, rubínové; jak hudba tklivé a jak tóny nové, jenž poletují na chvějící struně; jest plno kouzla v ústech starců, dětí, v něm poesie, edenu pták, vzletí; nechť život drsný žal či rozkoš skýtá, v něm sladké útěchy jest manna skrytá: a život můj-li tone ve běd moři, to jméno nad ním žhavou duhou hoří! 101