Snad přece!

Jaroslav Vrchlický

Snad přece!
Co můžeš, každý k velkému dej dílu! Jeť oblázek i balvan v stejné ceně, když láskou dán, a dávejte tak denně přes tigrů řev i přes pláč krokodilů! Zjevzjev kladivo i péro svoji sílu a štětec, dláto, muži dím i ženě: Jen k práci, k práci, k práci neprodleně! Buď z žuly celý život váš, ne z jílu! A nepovolme! – Uměním a vědou a prací rukou i výzpyty ducha ať mozek vzkypí, lávou krev nám vzplane! Snad žár přec vlijem v postavu tu bledou, v tluk srdce vzpružíme, jež matně buchá, a bídný Lazar v nový život vstane! 21