A U NÁS...

Jaroslav Vrchlický

A U NÁS...
Když u nás těžká mlha padá, mne po azuru touha schvátí, zřím dlouhá, bílá, pustá lada, jež sluncem znícený prach zlatí, – a u nás mlha padá. Když u nás žluté listí padá, zřím pralesy, kde v husté trávě květ tísní květ, kam slunce vkládá sta brilliantů ve záplavě, – a u nás listí padá. Když u nás ptáče zmrzlé padá do sněhu s holých, němých snětí, zřím u pyramid ptáků stáda, jak tisknou se tam, v křiku, změti, u nás – pták mrtvý padá. 29 Smích dívek a milenců váda, zvuk tamburin a flétny něhy mi zvoní v sluch, – ó léta mladá, ó růže lauru, liljí sněhy! – a slza z oka padá! 30