KONTRASTY.

Jaroslav Vrchlický

KONTRASTY.
Na povrch hvězdy září drahokamy, to jeden lesk a třpyt pln nádhery – Však uvnitř jsouc to žhoucí kratery, kde láva kypí a vře kaskadami. Na povrch moře zrcadlo je, božský jež ob čas v bouři zakaluje dech, toť feerie duchů v plamenech – a dole bahno, mrtvoly a trosky. Na povrch hroby v růžích jenom svítí, zrak mrtvých fialkami plá a duch šeříkem dýše – uvnitř je to puch a červů skrýš s kořenů černou sítí. 124 Na pohled pěkně vypadají básně, když čte je dívka, růže v poupěti – leč kdo je psal, měl na rtech prokletí a darmo svými pouty řinčel hlasně. 125