JABLOŇOVÉ KVĚTY.

Jaroslav Vrchlický

JABLOŇOVÉ KVĚTY.
Viz, jak padají květy s jabloně tak měkce, tak tiše, tak snivě, jak sněhu jest jich po celém záhoně, po stezkách, na plotech i nivě! A padají ve ptačím prozpěvu tak měkce, tak sladce, tak tiše, při vánku teplého tichém záchvěvu svit slunce v nich zlatem si píše: Mé touhy, myšlénky, tichý snů mých svět, čím planu a chvím se v snách, v tuše; mně jest jak též by, jabloňový květ, v ně skanouti měla má duše! 17