LOGIKA LÁSKY.

Jaroslav Vrchlický

LOGIKA LÁSKY.
Světa los a světa běh nemůže být v ničem kusý; co zde začlo – sen a dech, někde skončiti se musí. Já tě viděl – to byl dech, moh jsem váhat? Věčná touho! Kdesi budu po letech v tvář ti patřit dlouho, dlouho. Já tě líbal – to byl sen, nevím, vlásky zda či líce. Kdysi budu líbat jen dnes jak zítra, víc a více. Vím to – ale přec bych rád, by to hodně brzy bylo, by, čím srdce musí plát, se nám brzy vyplnilo. 43 Považ, jaký chvat a shon, na jiné tě hvězdě hledat, hvězd je víc než milion, co tu roušek tajů zvedat! Není líp, tě líbat hned, v oči tobě stále zříti? Co má skončit řadou let, raděj rázem ukončiti? 44