In memoriam. M. G.

Jaroslav Vrchlický

In memoriam. M. G. JAROSLAVU GOLLOVI.
Tak co jsme nejvíc v světě milovali, nám život béře, týž, co nám to dal; co krví svou a sny jsme vychovali, nám chystá žal. A v zoufalství jak na zpuchřelé sněti svých dětí, ptáčků, zdržujeme let, než nadějem se – mizí v dál a letí... co nám pak svět? Však přece bude smutný žití zbytek vždy jimi posvěcen – vždyť žili v něm a v dechu věnců všech i hrobu kytek cos po nich naleznem. A žehnat budem i té kruté ráně, neb v tom, co bolem rozdírá nás zlým, vše, proč tu v pláči spínáme své dlaně, to ušetřila jim. 95 A z lásky, s kterou zvali jsme je v žití, my budeme jim jejich pokoj přát a smír a láska z hřbitovního kvítí vždy na nás budou vlát! 96