ZPĚV DUCHŮ NAD MRTVÝM DONEM JUANEM.

Jaroslav Vrchlický

ZPĚV DUCHŮ NAD MRTVÝM DONEM JUANEM.
Tys třásl naposled, tou děsnou mříží, jež lidstvo tíží; byls vržen zpět. Co přijdou po tobě, to trpaslíci budou, lid chabý s krví chudou a ve mdlobě. Kdo tobě láti můž’? Měls cit a vzruch a plamen, švih meče, vtipu pramen, byls celý muž. Co na tom, že tvůj cit a vášeň tvoje smělá divoce překypěla? Tys uměl žít! Vstup v slávy svojí jas, neb jistě všecky ženy, jež tebou podvedeny, se smíří zas. 106 A pozdní lepší věk rád uzná, číms byl světu, sup vášní, orel v letu a celý rek! Nechť tupý vtip se vzteká v chabém vzteku, ty velikého věku jsi velký typ! 107