Žár polední pad na hluboké lesy(J5f)
jež vlnily se od Vltavských břehů(J5f)
po obou stranách výš až ku obzoru(J5f)
Žár dusný v kterém ztrnulé spí všecko(J5f)
jak zakleto ni tráva nepohne se(J5f)
keř nezašustí strom neskloní haluz(J5f)
jen z mechů stoupá vůně opojivá(J5f)
Žár polední pad na hluboké lesy(J5f)
Touž chvílí v nich se octla Šárka sama(J5f)
džbán plný jahod nesla v pravé ruce(J5f)
snět levou odhrnujíc která časem(J5f)
ji šlehla v tvář a střásla v černé vlasy(J5f)
jenž lítaly jí oblá přes ramena(J5f)
dešť sněhobílých kalinových květů(J5f)
Šla rychle časem jen se zastavila(J5f)
jak na výzvědách laň když bystří sluchy(J5f)
mech pružný pod její se zachvěl nohou(J5f)
klesť zapraskla a zas to dusné ticho(J5f)
Sem tam se dubů větve rozdělily(J5f)
a obzoru část objevily zraku(J5f)
jen lesy lesy lesy nekonečné(J5f)
z nichž trčely jen hroty černých skalin(J5f)
neb holý strom s kterého slétl časem(J5f)
svým těžkopádným vírem černý havran(J5f)
Ruch jeho křídel utlumila dálka(J5f)
leč kruhy jich ty mohlo stíhat oko(J5f)
jak úžily se nyní zapad v houští(J5f)
Sem tam pruh modré páry nad mýtinou(J5f)
se táh jak závoj pod nímž spala země(J5f)
Dne žárem cestou dlouhou unavena(J5f)
si chtěla Šárka v mechu odpočinout(J5f)
pod velkým dubem sukovité větve(J5f)
jenž přátelsky rozkládal na vše strany(J5f)
král údolí na jehož květném prahu(J5f)
se octnula Pod stromem seděl Ctirad(J5f)
mdlý honbou unaveným údům chvíli(J5f)
přál hostinný chlad haluzí a mechu(J5f)
Hned nezřela ho on ji ale rázem(J5f)
jak pestře vyšívaná říza její(J5f)
se kmitla mezi lísek sporým listím(J5f)
Tak rys vyhlídá kořist bystrým okem(J5f)
I skočil za kmen dubu jak šla zvolna(J5f)
ji pozoroval cítil její krása(J5f)
jak urychluje tlukot jeho srdce(J5f)
a žíhá milou duši jemu v ňadrech(J5f)
Žár vykouzlil jí plné žhavé růže(J5f)
na tváří ovál plná její ňadra(J5f)
div zadržel šat kterak vlnila se(J5f)
a nahá plná ramena se leskla(J5f)
jsouc obepjata kovovými kruhy(J5f)
Vlas její padal bujnou vlnou dolů(J5f)
až k pasu pod nímž pestře vyšívaným(J5f)
tvar oblých boků ostře vystupoval(J5f)
pod řasou šatu který volně splýval(J5f)
až nad kotníky útlých bosých nohou(J5f)
Jak těžce dýchala co v tmavém oku(J5f)
jí míhalo se Ctirad musil stisknout(J5f)
svá prsa v kterých cítil znova(J4f)
urážky staré jedovatý osten(J5f)
a vášně hlas jenž pomíšen byl láskou(J5f)
I vrh se na ni dřív než sedla na zem(J5f)
Ta poděšena byla malou chvíli(J5f)
jak omráčena brzy ale pýcha(J5f)
a hněv v ní divou probudily sílu(J5f)
I začal boj džbán s jahodami dávno(J5f)
v mech pohozen do klubka tryskly páže(J5f)
sval každý vzpjal se pata vrostla v půdu(J5f)
jen těžké vzdechy táhlý ryk z jich ňader(J5f)
se křečovitě dobývaly Ctirad(J5f)
jak na svých prsou cítil její tělo(J5f)
jsa vášní zmaten povoloval náhle(J5f)
Však dubu kluzký zrádný kořen z mechu(J5f)
jenž vyčníval byl nohoum Šárky lečkou(J5f)
i padla na zem Ctirad vrh se na ni(J5f)
strh její pás a řízu pod ním serval(J5f)
až mih se nahý a plný bok její(J5f)
jak v noci z mračen vynoří se měsíc(J5f)
pak jejím pasem ruce její svázal(J5f)
a strhl svůj a připoutal ji k stromu(J5f)
Pak stíraje pot s čela dlaní sedl(J5f)
jí naproti a patřil na ni dlouho(J5f)
jak přemožena svíjela se před ním(J5f)
bez moci jemu vydána v plen krutý(J5f)
Pás dlouho Ctirad lačné svoje zraky(J5f)
po kráse kterou dříve šat mu halil(J5f)
po ňadrech přes něž padaly jen vlasy(J5f)
po pážích které svisle klesly k bokům(J5f)
pak posměvačným zahovořil hlasem(J5f)
Jen zavírej své oči znáš mne dobře(J5f)
Jen vzpomeň si jak na kněžně jsem žádal(J5f)
kdys ruku tvou na zlatém Vyšehradě(J5f)
a kněžna svolila ty odmítla jsi(J5f)
pak vytáčejíc ženskou lstí svou zlobu(J5f)
jsi řekla Chci mít silného jen muže(J5f)
tak silného jak Bivoj ba i více(J5f)
Kdo přemůže mne před kněžninou tváří(J5f)
ať učiní mne ženou otrokyní(J5f)
Šlo deset bláznů v malicherný zápas(J5f)
mne nedůstojný porazilas všecky(J5f)
Já k příhodnější zanechal si chvíli(J5f)
ti ukázat že silnější jsem tebe(J5f)
Ne ženou teď mou budeš otrokyní(J5f)
To chtěl jsem Šárko dřív ti připomenout(J5f)
než pokračovat budu v pomstě svojí(J5f)
Ty oči nechceš otevříti Pyšná(J5f)
ty nechceš ani rozhlédnout se kolem(J5f)
jak nádherné nám uchystáno lože(J5f)
Nuž zacpi můžeš li též uši svoje(J5f)
bys neslyšela hrdlička jak volá(J5f)
ku lásky hrám jak z hloubi lesa jelen(J5f)
po svojí lani táhlým touží řevem(J5f)
Proč náhle Ctirad ustál ve své řeči(J5f)
V dvou větví rámci zjevila se hlava(J5f)
a její oči hluboké a temné(J5f)
se upíraly na Ctirada přísně(J5f)
dvě mocné páže v před se potom snuly(J5f)
až zapraskalo křoví pod jich tíží(J5f)
pak ramena dvě jako svazy dubu(J5f)
a prsa potom balvan zrytý bleskem(J5f)
A nežli Ctirad uvěřil svým očím(J5f)
stál před ním Bivoj v obrovské své výšce(J5f)
jak nebetyčný vedle buk by ožil(J5f)
Vše na něm žula suk vše síla velkost(J5f)
dva silné vrkoče prokvětlých vlasů(J5f)
mu na mohutné plece jak dva hadi(J5f)
se točily hruď jeho byla nahá(J5f)
osmahlá sluncem Klidně skřížil ruce(J5f)
na ňadrech svých a patřil na Ctirada(J5f)
tím hlubokým a neuprosným zrakem(J5f)
jenž zvykl v moře pralesů se hroužit(J5f)
a v mraků pestré neurčité tvary(J5f)
Tak dlouho patřil na Ctirada Bivoj(J5f)
pak pevně stisk svůj mlat jenž ležel v trávě(J5f)
a zahovořil velkým mocným hlasem(J5f)
Na bezbranné svou dokázal jsi sílu(J5f)
jak diviti se tobě velký reku(J5f)
Ó jaká škoda že juž mrtev Lumír(J5f)
Pro jeho velkou nesmrtelnou píseň(J5f)
tvé vítězství nad opuštěnou dívkou(J5f)
by věru bylo předmět hodný věnce(J5f)
Teď klopíš ty zrak chlapče chop se mlatu(J5f)
a dokaž mně že v tobě síla posud(J5f)
jen podlost viděl jsem a slyšel tady(J5f)
I skočil Ctirad jak tur podrážděný(J5f)
chyt těžký mlat svůj a zaskřípěl zuby(J5f)
Tak oba stáli chvíli proti sobě(J5f)
jak černá dvě a bouří těžká mračna(J5f)
Ty starochu či domníváš se svini(J5f)
když polehtal jsi druhdy za ušima(J5f)
že ustoupím já tobě Milý brachu(J5f)
od chvíle té co výhost dal jsi světu(J5f)
co s Kašou tajným oddal jsi se kouzlům(J5f)
co stopuješ let ptáků a pád listí(J5f)
tvé paže odvykly mlat těžký zdvíhat(J5f)
Má je ta kořist či snad její krása(J5f)
mně poděkuj že nahá se ti jeví(J5f)
i staré srdce rozehřála v ňadrech(J5f)
Nuž zvedni mlat já hotový jsem k boji(J5f)
Máš pravdu jemu odpovídal Bivoj(J5f)
a vrkoče své dlouhé zšedivělé(J5f)
jen hlavy pokynem si na zad hodil(J5f)
máš pravdu co jsem vyhostil se všeho(J5f)
co nechodím pod Vyšehradskou skálu(J5f)
se účastniti vašich ženských půtek(J5f)
co nepívám juž medovinu s vámi(J5f)
a nežvastám o vděku vašich děvic(J5f)
jsem zšedivěl Však bozi dobře vědí(J5f)
proč nechali mne žíti v stínu lesů(J5f)
Hleď nad tvou hlavou krkavců dav letí(J5f)
tu dobře vědí že jim pastva kyne(J5f)
Nuž zvedni mlat a pozor na svou duši(J5f)
ať s hrdlem tvým se brzy neseznámí(J5f)
A srazily se jejich těžké mlaty(J5f)
Tak v podletí když dlouho proti sobě(J5f)
dvě stála mračna ob čas hovoříce(J5f)
svých hromů mohutnými polnicemi(J5f)
se náhle srazí svět se v chaos mate(J5f)
Ta těžká rána stihnuvších se mlatů(J5f)
les probudila Tetřev vylít s křikem(J5f)
tam liška která na slunci se hřála(J5f)
do chrastí vběhla dav pak zpěvných ptáků(J5f)
kol hlavy jejich poplašen se vznášel(J5f)
Tu ránu Ctirad odrazil svým mlatem(J5f)
Běs v tě máš věru ještě tvrdou páži(J5f)
však brzy rozmelu tě jako křemen(J5f)
Hleď boje si a zadrž chlubný jazyk(J5f)
jak pozvedneš mlat Morana jej chytne(J5f)
A znova jejich srazily se mlaty(J5f)
až padaly z nich kusy jako z mračen(J5f)
když vrazí v sebe padá krupobití(J5f)
Tou hromnou ranou Šárka probuzena(J5f)
teď otevřela teprv svoje oči(J5f)
a zřela zápas zoufalý a divý(J5f)
Juž pětkrát mlaty jejich srazily se(J5f)
a mocným kterak pozvedly se vzmachem(J5f)
co servaly juž listí větví kůry(J5f)
a z očí bojujících lítal plamen(J5f)
a z rukou jejich smrtné spěly rány(J5f)
jež na půl cestě vždy si padly v náruč(J5f)
A Šárka zřela dlouho na Ctirada(J5f)
a zdálo se jí ač stud s divým hněvem(J5f)
jí v srdci válčily že Ctirad rekem(J5f)
V tom Ctirad příliš vysoko mlat zvednul(J5f)
a ten se zaplet v dubu husté větve(J5f)
Teď ztracen byl teď holá jeho prsa(J5f)
a jednou ranou mohl statný Bivoj(J5f)
z nich vyrazit mu polekanou duši(J5f)
Však tento náhle odhodil mlat pádný(J5f)
Jdi Ctirade já daruju ti život(J5f)
Pak nestaral se o něho jak s hanbou(J5f)
svůj sebral mlat pěsť zaťal skřípal zuby(J5f)
a s kletbou na rtech skočil v houští stranou(J5f)
leč obrátil se k Šárce Odvázal ji(J5f)
šel k zřídlu které blízko teklo v mechu(J5f)
jí omyl skráně pomahal jí sdraný(J5f)
šat sepjati zas ostny ostružiny(J5f)
a mezitím k ní vážným pravil hlasem(J5f)
Jsi kořist má leč klidně vrať se domů(J5f)
Co mně jsou vaše malicherné spory(J5f)
co vaše hry a zápasy a sněmy(J5f)
a půtky pitky Mně dostačí lesy(J5f)
Až Libuše zas zbloudí na své honbě(J5f)
jsem k službám jí jak z lidí poslednímu(J5f)
ji z lesa vyved bych jak nyní tebe(J5f)
ji osvobodil jako nyní tebe(J5f)
Však pojď Co o tvůj zápasil jsem život(J5f)
bouř černými se snesla perutěmi(J5f)
nad celý kraj Spěš rychle Hrom již hučí(J5f)
on nápodobí pouze naše mlaty(J5f)
Hle mezi větvemi ti kyne z dáli(J5f)
již Vyšehrad jdi rychle Bozi s tebou(J5f)
A obrátiv se zmizel v černém lese(J5f)
Šla pralesem a černé vlasy její(J5f)
jak černí hadi šlehaly jí boky(J5f)
na plecích toul jí visel plný šípů(J5f)
luk v ruce chvěl se Zdlouhavým šla krokem(J5f)
a v chůzi svojí měla rysa úskok(J5f)
a v pohledu svém měla chytrost lišky(J5f)
Šla zvolna větve nazvedala zrakem(J5f)
kol těkajíc Hle teď se zastavila(J5f)
nach trysk jí v obličej až spánky zbarvil(J5f)
jí plamenem na srdce padla ruka(J5f)
jak jeho tluk by chtěla zadržeti(J5f)
Kus mýtiny před zrakem jejím bylo(J5f)
a v středu jejím stál dub věkovitý(J5f)
své rozkládaje větve plné suků(J5f)
a krkavčích hnízd a svatého jmejlí(J5f)
I stála chvíli potom chvatným krokem(J5f)
šla ke stromu rty se jí bolně chvěly(J5f)
a nesouvislá slova valila se(J5f)
přes řeřáb jejich v žalobě i kletbě(J5f)
Zde bylo to juž poznávám to místo(J5f)
Ty starče dube zvyklý pouze žertvám(J5f)
a modlitbám i zpěvům svatých věstců(J5f)
jest čas bys učil zvykati se kletbám(J5f)
a války dějům čas by z krve toků(J5f)
kouř povznášel se v haluzí tvých šero(J5f)
ne z obětí jen žhavé sloupy dýmu(J5f)
Tys zřel mou hanbu musíš na mou pomstu(J5f)
též dívat se mou neslýchanou pomstu(J5f)
Ku tvému kmenu bylo přivázáno(J5f)
mé posud nedotknuté svěží tělo(J5f)
a po mých nahých ňadrech kterých předtím(J5f)
ni luny nezřel ani hvězdný promyk(J5f)
tvé krajkovité stíny drze hrály(J5f)
I zahalila řízou svoji hlavu(J5f)
a chvíli dlouhou stála v přemýšlení(J5f)
Pak náhle hrdě vzpřímila svou šiji(J5f)
až vlasy zahouply se vodopádem(J5f)
přes záda na nichž v toulci tímto hnutím(J5f)
jak probuzeny šípy zachřestily(J5f)
Tak náhle býk jenž dumal na lučině(J5f)
jsa spilý slunce červnového září(J5f)
se náhle vzchopí bodnut střečkem v nozdru(J5f)
a škubne sebou až jho zachvěje se(J5f)
na svalnaté a tučné jeho šiji(J5f)
Ji rovněž bodla myšlenka a z dumy(J5f)
ji zburcovala nezřela svou hanbu(J5f)
svou pomstu zřela jen a hovořila(J5f)
Ty Černobohu pane všechněch běsů(J5f)
vem srdce mé za trůn svůj velkolepý(J5f)
krev zženštilou mi otrav ve všech žilách(J5f)
cit otup v srdci dej mi k pomstě sílu(J5f)
když dal jsi myšlenku Viz tobě v oběť(J5f)
já vytrhuju ze svých ňader lásku(J5f)
jak pestrý květ a místo ní tam sázím(J5f)
keř bolehlavu se špinavým květem(J5f)
Chci nenávidět chci se mstít zda slyšíš(J5f)
hlas přísahy mé slyšíš slyšíš bože(J5f)
A jako větru dech jenž z hloubi vane(J5f)
to zašumělo ve koruně dubu(J5f)
A Šárka chytla lovčí roh jenž houpal(J5f)
se po boku jí prudce zatroubila(J5f)
Let ohlas lesem usnul kdesi v houští(J5f)
Však brzy jakby oživlo kol křoví(J5f)
dav žen a dívek z lesa kol se hrnul(J5f)
a všecky nesly touly na ramenou(J5f)
a všem po boku houpaly se meče(J5f)
všem oštěp zbraní byl a luk a šípy(J5f)
I stály kol a čekaly co řekne(J5f)
Ty Svratko pověz byl to jistě Ctirad(J5f)
jenž s družinou svou před svítáním vyjel(J5f)
do těchto lesů z Vyšehradské brány(J5f)
Byl jistě on jel s družinou jen skrovnou(J5f)
zvyk jeho často honit v tomto lese(J5f)
vždy před polednem se zas vrací domů(J5f)
A viděli že denně tady sedá(J5f)
pod tímto dubem unavený honbou(J5f)
však silný jest a bdělé jeho mužstvo(J5f)
Zde tedy sedá právě pod tím stromem(J5f)
cos zašeptalo sladce v ňadrech Šárky(J5f)
zde právě vykonej svou velkou pomstu(J5f)
cos zasyčelo ale boj byl krátký(J5f)
Před zrakem Šárky krev jen mihala se(J5f)
v ní ztápěl mech se i kořeny dubu(J5f)
v ní tráva listí haluze i vrchol(J5f)
skal útesy i čistý azur nebes(J5f)
tok Vltavy a celá dálná země(J5f)
jen krev jen krev jen krev krev Ctiradovu(J5f)
I skočila a strhla se svých ňader(J5f)
šat ochranný a hněvně poroučela(J5f)
Teď ruce svažte mi a vykonáno(J5f)
teď k stromu připevněte k mému boku(J5f)
dej Svratko láhev plnou medoviny(J5f)
a nechte zde mne ležet v palném žáru(J5f)
a samy tiše v úval ten se skryjte(J5f)
jejž husté mlází bujným halí proutím(J5f)
Tam na číhané tiše setrvejte(J5f)
až rohu mého zvuk vás zvolá k práci(J5f)
pak sesekejte co zde naleznete(J5f)
jen toho jenž mi bude ležet v klínu(J5f)
jak vzácnou kořist bez pohromy svažte(J5f)
A stalo se jak bylo poručeno(J5f)
Ku stromu Šárka přivázána sama(J5f)
teď ležela rty její práhly oči(J5f)
se darmo upíraly v houští lesní(J5f)
a jako slunce plálo na obloze(J5f)
tak její pomsta útroby jí žehla(J5f)
a pálila Kol všady děsné ticho(J5f)
Ni cvrček nepřerušil v suché trávě(J5f)
ten poledne klid němý ostrou písní(J5f)
list bez hnutí na mrtvé visel sněti(J5f)
pták v hnízdě spal neb unaveným křídlem(J5f)
bezhlasně kroužil v nekonečnu nebes(J5f)
Zem rozhalila slunci svoje vnady(J5f)
s ním snoubila se v objímání věčném(J5f)
Tu náhle kopyt ruch a hlasný hovor(J5f)
To Ctiradův hlas Bozi on se blíží(J5f)
Teď silnou být Ó pomsto nyní promluv(J5f)
A vskutku byl to Ctirad Unavený(J5f)
zde ve zvyku měl pohovit si chvíli(J5f)
i družině juž větve zašustily(J5f)
a bylo slyšet rozkaz V mlází nechte(J5f)
své koně pást a chvilku odpočiňte(J5f)
Pak bylo slyšet jak skákají s koní(J5f)
pak ticho zas jen srdce Šárky bilo(J5f)
Teď objevil se Ctirad na mýtině(J5f)
Zřel Šárku spoutanou a stanul němý(J5f)
Cit divný svíral náhle jeho srdce(J5f)
zda soucit čili stopa starých hněvů(J5f)
sám nevěděl zřel pouze kterak trpí(J5f)
Na ňadra hlavu měla nakloněnou(J5f)
a vlasy její v neladu a zmatku(J5f)
víc jevily než měly zakrývati(J5f)
I skočil k ní a klek vedle ní v trávu(J5f)
a zašeptal Co stalo se ti Šárko(J5f)
Voj Vlasty tato slabě hovořila(J5f)
mne napad v lese pohaněl a ztýral(J5f)
a přivázal zde k stromu tvojich ořů(J5f)
však zlekán ržáním prchl polekaný(J5f)
Já nechtěla jít s nimi v marný zápas(J5f)
a nade mnou se takto mstily za to(J5f)
Ó smiluj se a vysvoboď mne z vazby(J5f)
A zase klesla její krásná hlava(J5f)
a vlasy její v neladu a zmatku(J5f)
víc jevily než zakrývati měly(J5f)
A Ctirad sáh si rukou rychle k hlavě(J5f)
a k srdci pak a ptal se co se děje(J5f)
a sedl v trávu k ní a sladce šeptal(J5f)
Ty nehněváš se na mne Šárko více(J5f)
tys zapomněla již a odpustila(J5f)
víš tenkrát jak tě Bivoj vysvobodil(J5f)
ty nehněváš se Ó jak žehnám Vlastě(J5f)
a celé vzpouře žen že mohu stejně(J5f)
čím hřešil jsem zas napravit svou vinu(J5f)
jen řekni mi zda více nehněváš se(J5f)
A tasil meč a přeříz její pouta(J5f)
a ona kladla skráň na jeho ňadra(J5f)
a šeptala Jen milovat má žena(J5f)
a odpouštět však v jejím černém oku(J5f)
blesk mihl se žel neviděl jej Ctirad(J5f)
Dík Ctirade jsi unavený honbou(J5f)
zde plná láhev té si nepovšimli(J5f)
když ořů tvojich splašilo je ržání(J5f)
pij Ctirade A zase v jejím oku(J5f)
to blesklo se však neviděl to Ctirad(J5f)
Vzal plnou lahev a co nes ji k ústům(J5f)
meč který strhal její vazby vzala(J5f)
a daleko jej zahodila v trávu(J5f)
Pak obě ruce krásné plné bílé(J5f)
kol jeho šije ovinula jemně(J5f)
jej táhla na svá nahá ňadra blíže(J5f)
a šeptala mu v ucho Miluju tě(J5f)
On bez vlády se sklonil v její náruč(J5f)
a prsty jeho v jejích vlasech hrály(J5f)
a usmíval se šeptal cos a usnul(J5f)
Klid poledne teď dostoupil své výše(J5f)
jak děsné vášně vřava v ňadrech Šárky(J5f)
Teď pomsto vstaň a kasej sukně k reji(J5f)
A Šárka sklonila se nad Ctirada(J5f)
a poslouchala kterak těžce dýchá(J5f)
pod její rukou jeho srdce bilo(J5f)
a vlhká jeho skráň na jejích prsou(J5f)
i vztáhla ruku po rohu jenž visel(J5f)
jí po boku a chtěla zatroubiti(J5f)
V tom Ctirad sebou pohnul náhle ze sna(J5f)
cos zašeptal a zachvěla se Šárka(J5f)
roh kles jí z ruky Nehněváš se Šárko(J5f)
A ticho zas jen spícího dech těžký(J5f)
zněl v duší jí jak hudba konejšivá(J5f)
Tmou její duše létla bílá peruť(J5f)
jak holubice přes černavé mračno(J5f)
svit soucitu se prodral v její srdce(J5f)
Hle v důvěře on spí zde v jejím klínu(J5f)
zlo netuší ni zradu z její ruky(J5f)
spí v lásky snu a před ním otevírá(J5f)
se hrozná šklebící se propast smrti(J5f)
a tato propast v její ruce dřímá(J5f)
v té rohu dutině spí ještě chvíli(J5f)
a zhltí jej A on přec tak je sličný(J5f)
tak mohutný tak mladý Ale pomsta(J5f)
jen hřivou zatřásla a roh se zvedl(J5f)
V tom s dubu zvolna snášel se list žlutý(J5f)
jak zlatý vloček v modrém vzduchu kroužil(J5f)
a kolem těkající pohled Šárky(J5f)
se stáčel za ním stíhal jeho dráhu(J5f)
a v zamyšlení roh zas pad jí z ruky(J5f)
Dech větru parný zavanul a kolem(J5f)
se rozhostilo ještě větší ticho(J5f)
a náhle strach se zmocnil bdící Šárky(J5f)
Ten spící muž na jejích nahých prsou(J5f)
ta samota kol příšerné ty stromy(J5f)
jež stály bez hnutí jak němí svědci(J5f)
jak tichem svým by se jí vyptávaly(J5f)
Nu vykonáš juž brzy pomstu svoji(J5f)
Vše padlo na ni jako balvan skalný(J5f)
dech v hrdle stáhlo jí a v plachém zmatku(J5f)
roh ke rtům dán juž zahlaholil v dálku(J5f)
Les náhle ožil Kolem dívek davy(J5f)
na spící padly druhy Ctiradovy(J5f)
a zbily je on ještě v spaní svázán(J5f)
a odveden ve jásotu a hluku(J5f)
Zas ticho v lese Bez pohnutí tráva(J5f)
i snět i lupen jen pod starým dubem(J5f)
se choulí Šárka v sedranou svou řízu(J5f)
a zářné slunce ani nevidělo(J5f)
jak rve si vlasy a jak hořce pláče(J5f)
Hrad Děvín z lesů strměl ku obloze(J5f)
jak orlí hnízdo na skalině z houští(J5f)
a nastavoval proti Vyšehradu(J5f)
své pyšné čelo Tyto obě tvrze(J5f)
teď byly heslem zoufalého boje(J5f)
jenž od pravěku v lidstvu odbývá se(J5f)
jenž chvíli stajen zákonem neb zvykem(J5f)
v ráz strhá těsná svojí vazby pouta(J5f)
a v původní své nahotě se zjeví(J5f)
Neb při vší lásce jíž lne k muži žena(J5f)
cos příkrého se mezi nimi tají(J5f)
snad vědomí že muže slabší žena(J5f)
snad před otroctvím bázeň v srdci muže(J5f)
jenž svoji volnost cení nade všecko(J5f)
Ples rozlehal se po hradě číš stále(J5f)
dnes přetékala zlatou medovinou(J5f)
zbraň odhozená světila dnes svátky(J5f)
Vše jeden smích a hluk jenž stále rostl(J5f)
Ve středu žen teď vyprávěla jedna(J5f)
o dnešního dne činu velkolepém(J5f)
o kořisti na kterou myslit nikdo(J5f)
se neodvážil o lsti kterou Šárka(J5f)
dnes překonala mužnou sílu Vlasty(J5f)
o Ctiradově kráse ukrutnosti(J5f)
o tom jak vždycky ženami on zhrdal(J5f)
o tom co platí v radě Přemyslově(J5f)
i v hluku bitvy Sláva Šárky letla(J5f)
z úst k ústům jako lítá zlatá včela(J5f)
od květu na květ a jak stále roste(J5f)
jí pelu zlato na nohách i křídlech(J5f)
tak věhlasu též přibývalo Šárce(J5f)
čím déle o ní hlučný hovor trval(J5f)
Jí nebylo víc tady darmo po ní(J5f)
zrak jeden pátral ostře pronikavý(J5f)
zrak Vlasty vůdce boje paní hradu(J5f)
Ta časem procházela pozorlivě(J5f)
kol holdující hovořící tlupy(J5f)
a na pohled jen nedbale se zdála(J5f)
všem chvalozpěvům Šárky naslouchati(J5f)
však zatím lačným vše lovila uchem(J5f)
co křídlem slova sneslo se jí k sluchu(J5f)
a v srdci jejím dávno dřímající(J5f)
se probudily lvice nezkrocené(J5f)
se žárlivostí závist k nim pak záhy(J5f)
stín hyeny se přidružil jenž vždycky(J5f)
má v srdcích tyranů svůj věčný hřbitov(J5f)
kde vyhrabává kosti starých hříchů(J5f)
strach cizí moci cizí velikosti(J5f)
Ty spojivše se řvaly v jejím srdci(J5f)
krev s lící vyssály a v oko vášně(J5f)
jí vrhly požár zlomiti moc Šárky(J5f)
již v zárodku než vzroste v mocnou horu(J5f)
stín jejíž byl by Vlasty věčným hrobem(J5f)
To blesk jenž tryskl z mračen její dumy(J5f)
a osvítil jí v duši hrozné prázdno(J5f)
že zalkala by kdyby plakat mohla(J5f)
Cit jenž ji vedl v boje proti mužům(J5f)
tak hrozný nebyl jako k této ženě(J5f)
teď záští neuprosné Ve své pyšné(J5f)
a ledovité kráse stála sama(J5f)
o dřevěný sloup hlavu opírajíc(J5f)
a podobna jsouc Moraně jež dumá(J5f)
na jakou má se uvrhnouti kořist(J5f)
Vlas její dlouhý rudozlatý volně(J5f)
jí šlehal boky drsné rouno ovčí(J5f)
div upoutalo mocné vlny ňader(J5f)
a černé oko silo kolem blesky(J5f)
Ruch který v síni víc a více rostl(J5f)
ji v dumy kolébal a z něho pouze(J5f)
jen jedno slovo rylo se jí v duši(J5f)
jak havrana skřek prorve dumy borů(J5f)
jen Šárka Šárka syčelo jí v uších(J5f)
Hluk bouřil stále smích a bujné zpěvy(J5f)
jej protkávaly číše překoceny(J5f)
kol válely se po stolech a zemi(J5f)
Vše veselí juž bylo vyčerpáno(J5f)
tu křikla jedna Muži nám tu chybí(J5f)
a jiných sto hned řvalo odpovědí(J5f)
Nuž Ctirada sem přiveďte ať z blízka(J5f)
ty pozná jimiž zhrdal Dovol Vlasto(J5f)
ať každá ukáže mu před tvou tváří(J5f)
jak bídný jest a malý v rukou našich(J5f)
A nežli mohla odpovědít Vlasta(J5f)
juž celý hrad zněl jedním velkým křikem(J5f)
Sem Ctirada Zas nový oheň rázem(J5f)
vjel v ochablé jich žíly sedly v kolo(J5f)
zas naplnily číše chtíce hlučně(J5f)
je vyprázdniti před Ctirada tváří(J5f)
Hluk z venku jeho oznamoval příchod(J5f)
Juž přivedly jej spoután na všech údech(J5f)
stál v středu síně se vzpřímenou hlavou(J5f)
jak upoutaný zubr V jeho oku(J5f)
plál divý oheň žíly jeho rukou(J5f)
pod vazby řemeny se napínaly(J5f)
vous scuchaný se třásl Stál však hrdě(J5f)
a nedíval se kam svou nohou šlápne(J5f)
jak lesem jda by šlápnul v chumáč zmijí(J5f)
Na chvíli bylo ticho číše v ruku(J5f)
se nepovznesly k přípitku všech oči(J5f)
jak zkamenělé tkvěly pouze na něm(J5f)
V tom pozvedla se Vlasta Z rukou dívky(J5f)
jež stála vedle ní číš plnou vzala(J5f)
a klidným krokem došla k Ctiradovi(J5f)
Hleď bohatýre já jsem Vlasta znáš mne(J5f)
Na Vyšehradě kdysi o tvou lásku(J5f)
jsem žebrala a s tebou zápasila(J5f)
a bozi vědí prohrála jen láskou(J5f)
Však teď jsem toto vonné divé býlí(J5f)
si z ňader vyrvala teď mstím se mstím se(J5f)
Tu číši bohům spásám obětuju(J5f)
co zasvěcení velké svojí pomsty(J5f)
A pravou rukou v tvář ho udeřila(J5f)
a druhou v obličej mu chrstla pohár(J5f)
Smích bouřlivý a jásot hlučný zazněl(J5f)
a po příkladu Vlasty hrnuly se(J5f)
vše ženy na Ctirada V parném létě(J5f)
tak odváží se much a střečků zástup(J5f)
na mocnou šiji nádherného býka(J5f)
jež skrvácena pluhu těžkým jařmem(J5f)
je láká k pastvě Býk pak trhá sebou(J5f)
a ohonem svým vztekle kolem tluče(J5f)
se svíjí na zemi a z nozder chrlí(J5f)
pěn kotouče Leč upoutaný Ctirad(J5f)
stál bez hnutí ni nezaúpěl vzdechem(J5f)
V tom v dveřích síně zjevila se Šárka(J5f)
I stála chvíli na prahu přes ňadra(J5f)
své ruce složila a zrakem hněvným(J5f)
na divadlo to hnusné pohlížela(J5f)
Pak volným krokem postoupila napřed(J5f)
a zahřímala v rej a křik a smíchy(J5f)
Pryč z cesty stranou Ctirad mým je vězněm(J5f)
Já první právo mám se mstíti na něm(J5f)
Ó hanba hanba Kde hřmí vlny boje(J5f)
tam s mužem měřte malichernou sílu(J5f)
však spoutaný když stal se vaším plenem(J5f)
tu mějte úctu když vám soucit chybí(J5f)
Já první měla právo v tvář jej bíti(J5f)
neb v obličej mu chrlit plný pohár(J5f)
neb šat drát s něho jak vlčice lačná(J5f)
i slušelo se mne zavolat první(J5f)
bych svoji křivdu první mohla mstíti(J5f)
Ó Vlasto špatná jest v tvém voji kázeň(J5f)
Blesk z oka Vlasty stihl Šárku hrdě(J5f)
však s úsměvem k ní letlo chladné slovo(J5f)
Ty první rušíš kázeň v našem voji(J5f)
jen dnešní čin tvůj před trestem tě chrání(J5f)
Jdi opusť síň věz já jsem paní hradu(J5f)
a zpomeň si jak neposlušnost kárám(J5f)
Ó bozi vizte slyšte co se děje(J5f)
tak zaúpěla Šárka ruce lomíc(J5f)
Nuž povím vám co tajila jsem dosud(J5f)
Ne k vůli vašim bojům k vůli sobě(J5f)
já vstoupila jsem mezi šiky vaše(J5f)
já chtěla mstíti hrozné pohanění(J5f)
jež druhdy v lese učinil mi Ctirad(J5f)
a z něhož vyprostil mne statný Bivoj(J5f)
Tam stih mne Ctirad o poledni parném(J5f)
na jahodách jak vlk se na mne vrhnul(J5f)
můj strhl pás a přivázal mne k dubu(J5f)
mé nahotě se posmíval a mdlobě(J5f)
a kdyby bozi Bivojovy kroky(J5f)
mně ku pomoci nesvedli v tu stranu(J5f)
ví Svaroh sám co by byl Ctirad činil(J5f)
Žár pomsty plál od chvíle té v mém srdci(J5f)
dnes vyplněna byla moje pomsta(J5f)
Já Ctirada jsem jala lstí a jestli(J5f)
vám vydala jej stalo se to pouze(J5f)
by přísný trest jej stihl z ruky vaší(J5f)
však nikoli tak podlé pohanění(J5f)
s tak urážlivým rykem lačných vlčic(J5f)
Ó styďte se já mohla bych se mstíti(J5f)
však nikoli tou nechci splácet měrou(J5f)
A strhla rychle s beder svojich řízu(J5f)
a Ctiradovi smyla s obličeje(J5f)
pot s krví smíšen proudy medoviny(J5f)
vous hladila i vlas mu rozcuchaný(J5f)
Nuž dobře zasípěla na to Vlasta(J5f)
my potrestat ho máme ty chceš tomu(J5f)
Nuž slyšte všecky na Děvína valech(J5f)
buď zítra statný Ctirad v kolo vpleten(J5f)
Teď odveďte jej zpátky do vězení(J5f)
A vyšla první Za ní s hlukem divým(J5f)
se ženy valily Jen Šárka sama(J5f)
zde stála v pusté síni děsně křikla(J5f)
a skácela se k zemi Tak se řítí(J5f)
dub na skalisku hromu schvácen střelou(J5f)
Noc černá zatím nad Děvín se snesla(J5f)
jsouc obrovskému ptáku rovna v stínu(J5f)
svých křídel který celou skryje zemi(J5f)
Ruch dne se stajil pouze stráží kroky(J5f)
se ozývaly kol na prázdných valech(J5f)
V té chvíli jeden bílý stín se plížil(J5f)
kol ohrady v níž uvězněn byl Ctirad(J5f)
Však sotva mih se z druhé strany jiný(J5f)
se objevil a kráčel proti němu(J5f)
V tom rudý požár trysknul na obzoru(J5f)
a vedle něho druhý dále třetí(J5f)
a celý kraj kol hořel rudým ohněm(J5f)
To na všech vrších kolem Vyšehradu(J5f)
zaplály ohně strážné jimiž k vojsku(J5f)
byl volán každý z panství Přemyslova(J5f)
Pod tmavým nebem ohnivé ty sloupy(J5f)
tu větší menší tam se zjevovaly(J5f)
a míhaly a odlesk jejich padal(J5f)
až na podhradí Děvínského hradu(J5f)
v rudé záři těchto strážných ohňů(J5f)
jež proti ženám muže k boji zvaly(J5f)
se potkaly dva plížící se stíny(J5f)
a v tvář si hledly šklebným zlobným zrakem(J5f)
a oba vykřikly jak poznaly se(J5f)
Ku noži který v pasu měly skrytý(J5f)
se svezla ruka obou první Vlasta(J5f)
se osopila hlasem velitelky(J5f)
Co v pozdní chvíli noční děláš tady(J5f)
to dostačí bych v žalář vrhla tebe(J5f)
Jí klidným hlasem odvětila Šárka(J5f)
Já stejným právem tázati se mohu(J5f)
co u vězení Ctirada tak blízko(J5f)
teď v noci pohledává paní hradu(J5f)
s hrdým úsměvem jí děla Vlasta(J5f)
Že paní hradu jsem a hlava boje(J5f)
mi cestu klestí všady ve dne v noci(J5f)
Zříš ohně ty jež na obzoru planou(J5f)
Snad zítra juž boj větší rozhodnější(J5f)
nám nastane než v lese chytat muže(J5f)
a lákati je nahých ňader vděkem(J5f)
a poutati je bezpečně když dřímou(J5f)
Boj vidím hrozný snad i Děvín padne(J5f)
a proto chci by ještě této noci(J5f)
byl v kolo vpleten Ctirad na zdech hradu(J5f)
na hrozný příklad k odstrašení mužů(J5f)
I vyšla jsem dát vhodný rozkaz k tomu(J5f)
Tu nezdržela více Šárka divý(J5f)
žár vášně v srdci padla k nohoum Vlasty(J5f)
je objímajíc lkala úpěnlivě(J5f)
Slyš Vlasto řeknu čistou pravdu tobě(J5f)
a jsi li ještě trochu ženou Vlasto(J5f)
ty musíš vyslyšet oč tebe prosím(J5f)
Nech vládu sobě nad Děvínem celým(J5f)
nad ženami nad celou chceš li zemí(J5f)
jen Ctiradu přej život zkusil dosti(J5f)
a víc než třeba trestán byl a stupen(J5f)
Ó propusť jej a přísahám ti nyní(J5f)
při této noci při těch hárajících(J5f)
kol ohních při všech bozích při obloze(J5f)
a zemi jež nás nosí při té lásce(J5f)
již zapřela jsi v hrdé svojí hrudi(J5f)
že nebudu víc míchat se v tvé právo(J5f)
že zmizím z hradu ještě této noci(J5f)
že víc ti v cestu nevložím ni stébla(J5f)
byť třeba šíré Vltaviny proudy(J5f)
jsi zaplaviti chtěla krví mužů(J5f)
jen Ctiradu dej život ba co více(J5f)
vem žití mé A rázem s ňader strhla(J5f)
šat ochranný nůž podávajíc Vlastě(J5f)
Teď na tom místě nebráním se prosím(J5f)
o smrt z tvé ruky na vězení prahu(J5f)
za kterým on se jitra nemůž dočkat(J5f)
Měj soucit já ho miluju ty mlčíš(J5f)
Ó bozi jistě pouze vaší vůlí(J5f)
se láska v srdcích našich ubytuje(J5f)
by sřítila nás v pád a jistou zhoubu(J5f)
Přej Ctiradovi život Slyšíš Vlasto(J5f)
Však tato hrdá stala bez pohnutí(J5f)
žár ohně její osvěcoval tahy(J5f)
v nichž spala vášeň Klidně vztáhla ruku(J5f)
a skoro líně Šárce odvětila(J5f)
Před svítáním on bude vpleten v kolo(J5f)
však oč ty žebráš získám dříve mocí(J5f)
Já rovněž lačním po objetí muže(J5f)
já rovněž prahnu aby srdce muže(J5f)
mně bylo poduškou a zdrojem blaha(J5f)
chci milovat jak ty Ó hrozná chvíle(J5f)
kdy žena z ňader vyrve sobě lásku(J5f)
dřív život vyrvat má to děs je menší(J5f)
Ó bído vidět prázdno ve svém srdci(J5f)
a prázdno v hlavě prázdno v šírém světě(J5f)
Však boj jenž začal budiž dobojován(J5f)
Smrt zítra dnes však obejmutí muže(J5f)
Před svítáním on bude vpleten v kolo(J5f)
do rána já však na jeho spím srdci(J5f)
slyš Šárko na jeho já miluju ho(J5f)
Pak do vězení vešla Ctiradova(J5f)
A Šárka sama zbyla v tmavé noci(J5f)
Žár ohňů strážných zvolna hasnul kolem(J5f)
a pouze noc to slyšela co řekla(J5f)
si Šárka Bozi veďte kroky moje(J5f)
jdu zradit Děvín vojsku Přemyslovu(J5f)
Ve skalné sluji seděl starý Bivoj(J5f)
skráň mračnou v tuhé dlaně opíraje(J5f)
byl v myšlenkách a chvílemi jen zvolna(J5f)
lví hlavou zatřás V sluji bylo šero(J5f)
Den k večeru se chýlil k tomu těžká(J5f)
se nad údolím roztáhnula mračna(J5f)
hrom zaduněl a blesku zážeh sirný(J5f)
šleh do jeskyně ozařuje rázem(J5f)
dno její skalné Ani kapka deště(J5f)
neskápla ještě s víček mračných nebes(J5f)
les dýchal jenom z hluboka a časem(J5f)
pták zastenal a zapraskalo klestí(J5f)
a tuchou bouře hnaný bílý motýl(J5f)
v šer sluje zbloudil těkal sem tam chvíli(J5f)
sed v Bivojovy kadeře jak vítr(J5f)
květ jabloně by svanul v jejich mračno(J5f)
Blesk nový šlehl ve tvář Bivojovi(J5f)
že zvedl rychle oslněné oko(J5f)
U vchodu sluje postava se tměla(J5f)
a vstoupila Vlas dlouhý sněhobílý(J5f)
bez vazby celou v sněžný plášť ji halil(J5f)
ve klínu nesla množství bylin lesních(J5f)
Zrak její změřil plaše tmavou sluji(J5f)
a její rty se zachvěly tou řečí(J5f)
Dík nebesům že potáhla se mračny(J5f)
Přec Bivoji jsem jednou našla tebe(J5f)
kdo ví jak dlouho po lesích bys bloudil(J5f)
Cos neznámého v tuto sluj mne hnalo(J5f)
Ty nevítáš mne Hleď co bylin lesních(J5f)
jsem natrhala Nechť bouř venku zuří(J5f)
my jinému zde oddáme se dílu(J5f)
Pojď léčivých zde hledat budem rostlin(J5f)
a myslit budem na trpící kterým(J5f)
náš lék zas vrátí zdraví sílu život(J5f)
Tys zamyšlen Ni slova nemáš pro mne(J5f)
Což nechápu tvé myšlenky Rci prosím(J5f)
co dělat mám Vždyť pouze k vůli tobě(J5f)
můj Kazín stal se sídlem netopýrů(J5f)
jen s tebou žiju v doupatech a lesích(J5f)
jen s tebou hledám co ty hledáš marně(J5f)
Jen vyjasni své čelo plné mraků(J5f)
Můj Bivoji smím v myšlenkách tvých bádat(J5f)
A sedla rychle na zem vedle něho(J5f)
a z klína vypadly jí vonné květy(J5f)
jež natrhala v úvalech a stržích(J5f)
On vzpřímil se a hladil těžkou dlaní(J5f)
háv stříbrobílý dlouhých jejích vlasů(J5f)
a pohnutí mu zazvonilo v řeči(J5f)
Jsem Kašo vděčným tobě za tvou lásku(J5f)
však sama rci co může nám dát život(J5f)
a ptej se sama máš li tolik síly(J5f)
vše zašlapati bys poznala jedno(J5f)
Jsme staří oba dráhně let jsme žili(J5f)
a kdyby dnes nám bílou holubicí(J5f)
ulétly duše z ňader řekni Kašo(J5f)
zda blíž jsme přišli poznání a pravdě(J5f)
My opustili Vyšehradu slávu(J5f)
za lesů nádheru lesk trůnu zářný(J5f)
za slávu červánků když noc je blízká(J5f)
Ó Kašo slyš při hromu toho bouři(J5f)
jíž ohlasem se chvěje temný prales(J5f)
Ó Kašo slyš já nevěřím víc v bohy(J5f)
Blesk nový nenadále projel slují(J5f)
hrom zahučel a stlumil jeho slova(J5f)
Rci Kašo sama zjevili se tobě(J5f)
nač mléko s medem podáváš jim v oběť(J5f)
Kde jsou by mocným promluvili hlasem(J5f)
Jen přeludy si bludný člověk smyslil(J5f)
jen jedno jest ta veliká a hrozná(J5f)
kol příroda ten vesmír beze hrází(J5f)
Zas nový blesk a děsná rána hromu(J5f)
Slyš Kašo já jsem poznal velmi záhy(J5f)
jak malicherné lidské počínání(J5f)
jen hříčkou jest ve živlů děsný život(J5f)
Já často stával nad potopou jarní(J5f)
když Vltava se rozvodnila kolem(J5f)
své břehy strhala a v plesném tanci(J5f)
na skalin štíty stříkla chmurnou pěnou(J5f)
a mezi hvozdy pochmurnými tekla(J5f)
ve tiché slávě Ptactva černé pluky(J5f)
tu z různých končin sletaly se vírem(J5f)
nad hladinou vod nad bahnitým sítím(J5f)
se točily jich skřekem obzor zvučel(J5f)
Tu o staletý jilm se opřev dumal(J5f)
jsem nad tou spoustou tázaje se darmo(J5f)
čí vůlí a čí silou tyto vlny(J5f)
tak vzkypěly by zúrodnily zemi(J5f)
A člověk ještě nerozhodil zrno(J5f)
do ňader orné půdy a juž sama(J5f)
ta vydala mu zlatonosné klasy(J5f)
Kdo řek jí Roď a budiž matkou lidí(J5f)
A tisíc bouří jako tato létlo(J5f)
nad hlavou mou a tisíc krupobití(J5f)
jež zničila co jarem celým zkvetlo(J5f)
a já se tázal stále kde jsou bozi(J5f)
A poznal jsem že jenom člověk trpí(J5f)
A tímto hořkým moudrosti své jádrem(J5f)
tvůj celý život Kašo otrávil jsem(J5f)
ty věříš šťastná v někoho jenž mluví(J5f)
k nám slunce bleskem v někoho jenž pálí(J5f)
tam nad horami luny snivé žertvu(J5f)
Ty slabá žena musíš něco míti(J5f)
oč opřela bys klesající páži(J5f)
V tom rána hromu zaduněla rudý(J5f)
blesk projel slují v jeho plné záři(J5f)
les venku zaplál v barvě fijalové(J5f)
Ten blesk však viděl kterak silný Bivoj(J5f)
na kolenou před Kašou ležel ona(J5f)
jak jeho hlavu tiskla v klín jak zvolna(J5f)
přes jejich tváře tekly horké slzy(J5f)
Ve vzlyku větru v deště šumném spádu(J5f)
teď bylo slyšet vzdechy stále bližší(J5f)
pak bludných kroků ohlas před jeskyní(J5f)
se ozýval a v tom na prahu sluje(J5f)
se objevila bleskem ozářená(J5f)
jim postava vlas zcuchaný a dlouhý(J5f)
jí splýval v divém zmatku mezi oči(J5f)
šat zedrán byl že ramena a prsy(J5f)
hnět vichrů svár a dlouhé cáry řízy(J5f)
se třepaly v něm jako hadi Lític(J5f)
Krev čerstvá lpěla jí na bosé noze(J5f)
a stopy uschlých slzí v obličeji(J5f)
Blíž kročila a strhaný zrak její(J5f)
se upřel na Bivoje Tento zvolna(J5f)
zved z Kaši klína kosmatou svou hlavu(J5f)
a poznal Šárku Soucit neskonalý(J5f)
hnul jeho srdcem Vstal a z koutů sluje(J5f)
mech nejměkčí jí snesl ku podušce(J5f)
Pojď odpočiň si pravil vlídným slovem(J5f)
noc bude zlá zde teplo máš a sucho(J5f)
Ta mlčela na ňadra ruce křížem(J5f)
jen složila a bolně zastenala(J5f)
Pak ticho zas jen vítr skučel v skalách(J5f)
vlk v stržích vyl a v lupení dešť šuměl(J5f)
A seděli tak dlouho pohromadě(J5f)
v myšlenkách každý vnořen když tu náhle(J5f)
blesk projel slují Šárka vzchopila se(J5f)
a v stranu odkud hromu ohlas duněl(J5f)
se jala volat Trhej závoj mraků(J5f)
ty neúprosné božství sirným bleskem(J5f)
to líp ti sluší nežli v srdce lidská(J5f)
vlít lásky jed a zničení a zkázu(J5f)
Víš Bivoji že šílenou mne zovou(J5f)
leč klamou se já rozumnou jsem pouze(J5f)
a oni šílí kteří žijou v míru(J5f)
a milují Ó Bivoji já měla(J5f)
bych děkovat žes druhdy byl mi štítem(J5f)
leč klnout musím tomu okamžiku(J5f)
kdy zbloudila tvá noha v lesa stíny(J5f)
Žes nenechal mne v moci Ctiradově(J5f)
on byl by znectil mne a úděl ženy(J5f)
by vyplněn byl na mně já jsem mohla(J5f)
se klidně vrhnout s Vyšehradské skály(J5f)
a pozdraviti hrdě tajuplný(J5f)
břeh věčnosti já nemusila poznat(J5f)
a cítit lásku které nyní klnu(J5f)
Ó Bivoji juž tam pod starým dubem(J5f)
kdy setkaly se hromné vaše mlaty(J5f)
mně Ctirad postavou a vděkem těla(J5f)
a silou věhlasem a statečností(J5f)
zmát smysly vše a pobouřil krev v žilách(J5f)
a jestli jsem se mstila na oko jen(J5f)
to bylo sklamat Vlasty bdělé vojsko(J5f)
já chtěla prchnout s ním a žíti jemu(J5f)
kdes v cizině jen sobě svojí lásce(J5f)
jak v lesích Bivoji ty s Kašou žiješ(J5f)
Leč onen zločin jímž vyrvala žena(J5f)
si lásku z ňader nesl trpkou kletbu(J5f)
I srdce Vlasty cítilo jen prázdno(J5f)
a Ctirad jediný muž na Děvíně(J5f)
Jak zřela jsem jej v středu spilých ženštin(J5f)
z nichž každá pohár plný v tvář mu chrstla(J5f)
a v duši výsměch vzkypěla žluč ve mně(J5f)
a moje láska pozvedla se děsná(J5f)
Já chtěla Vlastě vyrvat svoji kořist(J5f)
Co jiných mužů sta vražděno všady(J5f)
o jednoho boj zaplál neúprosný(J5f)
Ach osudu to nejkrutější výsměch(J5f)
Leč v dlani své kdo drží moc má právo(J5f)
Té noci spala vášní spitá Vlasta(J5f)
na hrudi Ctirada a před svítáním(J5f)
na valech Děvína jej vbily v kolo(J5f)
Já vracela se z noční svojí pouti(J5f)
šla vyzradit jsem vojsku Přemyslovu(J5f)
vchod na Děvín i slabé stráže hradu(J5f)
Mdlý jitra svit se plížil mezi lesy(J5f)
a ukázal mi co jsem čekat měla(J5f)
však čemu posud těžko uvěřiti(J5f)
Tu v mdlobách klesla jsem pod děsné kolo(J5f)
sloup šibenice objímala v slzách(J5f)
a s hlasným pláčem svíjela se v prachu(J5f)
co zatím s hlavy jeho na kůl vbité(J5f)
jež trčela nad rozlámaným tělem(J5f)
krev v hustých kapkách padala tak zvolna(J5f)
tak odměřeně na mou šij mé čelo(J5f)
I cítila jsem lásky plamen v duši(J5f)
jak žíhal mne v mých očích tryskly slzy(J5f)
a vzdechy v ňadrech jen ty kapky krve(J5f)
tak zdlouhavě jak dešť jenž z jara padá(J5f)
mně pokrývaly ruce vlasy spánky(J5f)
Hleď Bivoji zde posud stopy jejich(J5f)
tu uschlou krev já dosud líbám v pláči(J5f)
a klnu sobě bohům zemi světu(J5f)
rvu svoje vlasy věru líp to umím(J5f)
než vichřice když trhá větve břízy(J5f)
Tak ležela jsem pod Ctiradem mrtvým(J5f)
jak mrtvola já neviděla ani(J5f)
jak cestou již jsem prozradila mužům(J5f)
hrad zaplaven byl vojskem Přemyslovým(J5f)
jak tuhá seč se svedla na nádvoří(J5f)
jak mrtva Vlasta klesla v prvním šiku(J5f)
jak zapálen vzplál Děvín pokořený(J5f)
jak jisker dýmu prachu vír a příval(J5f)
se hnaly nad mou hlavou praskající(J5f)
jak řítily se trámy pouze krve(J5f)
tak husté těžké olověné kapky(J5f)
se řinuly se Ctiradovy hlavy(J5f)
na moji tvář a pálily mou duši(J5f)
a žíhaly mé srdce Hrůzo děsná(J5f)
Já viděla jak strnulé ty oči(J5f)
se otvíraly jak rty sesinalé(J5f)
se pohnuly a děly Miluju tě(J5f)
To protrhlo můj tupý sen to štvalo(J5f)
mne Líticemi to zas vlilo sílu(J5f)
v mé údy schvácené já prchla v lesy(J5f)
a od té chvíle těkám jejich pouští(J5f)
a stále zřím jak strnulé ty oči(J5f)
se otvírají jak rty sesinalé(J5f)
se hýbají a praví Miluju tě(J5f)
Ó též i tady šerem této sluje(J5f)
je vidím zas a slyším Běda běda(J5f)
Ó bozi k čemu stvořili jste lásku(J5f)
A skácela se hostinný klín Kašy(J5f)
ji zachytil Však darmo duše prchla(J5f)
jí hrdlem táhlým z opuštěných ňader(J5f)
Dešť šuměl v listí noc se vlekla v stínech(J5f)
jak v hadrech stařena jež nocleh hledá(J5f)
Na klíně nesla Kaša mrtvou Šárku(J5f)
jak děcko dlouhým během unavené(J5f)
před slují seděl Bivoj ani nezved(J5f)
zrak sklopený tak očekával jitro(J5f)
A když se sneslo k porosené trávě(J5f)
vzal mrtvou Šárku na mohutná bedra(J5f)
nes lesem ji a na nejvyšší skále(J5f)
jež černé hroty pozvédala v azur(J5f)
ji spálil na hranici Klidným okem(J5f)
kouř této žertvy stíhal na obzoru(J5f)
tam zůstal sedět až zapadlo slunce(J5f)