Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Píseň.
Ó smutek, smutek chodí po lidech, jak po horách měsíc chodí! To známe z paměti, ó nech jej, nech, buď mořem tím láska má lodí! A jestli tě smutek přepadne zas, když nejmíň jsem se ho nadál, jen vzpomeň, jak jsem rád hladil tvůj vlas, a jaké sny při tobě spřádal! Ó měsíc! Ó měsíc! Ó smutek! Ó smutek! po horách, po lidech táhnou... však snové jsou snové a pravda je skutek, mé rty když k tvojim se nahnou! 66