Columbus.

Jaroslav Vrchlický

Columbus.
Nesměrné moře! Jak své vlny valí! Teď jednu bouři ztišil svého lidu, však moře ve příšerném trvá klidu, jak před bouří se mlžný obzor halí. V té nesměrnosti s loďmi svými malý bod, vesmírem hnán, oběť svého vidu, zem novou hledá, lidstva starou bídu by přenes’ tam i zápas neskonalý. Hled k nebi. Jižní kříž v svém čarolesku zřel v jeho spor a dumy, vlídným svitem mu ozařuje neznámých drah stezku. Na zjev ten pozděj vzpomněl ve žaláři, když pouty svými řinčel s trpkým citem. – Však jako tenkrát kříž mu stejně září. 19

Kniha Nové sonety samotáře (1891)
Autor Jaroslav Vrchlický