Data fata secutus.

Jaroslav Vrchlický

Data fata secutus.
V han lijavec, v urážek drsných příval, jež pršely naň stále, odevšad, až z jeho duše stal se pustý sad, jejž divý ručej ustavičně zrýval; Vv ten celý život, jenž se stále stmíval, kde každý kámen jemu na skráň pad’, tentrn každý ranil, bodl každý had, on klidně díval se a klidně zpíval. A sotva úsměv přelet’ jeho tahy. Co vřava, jež tu hlučí bouřlivě? to všecko trety, jimž se nepodivil. Dech poesie blahostný a vlahý v tom cítil nejvíc, písní poctivě že svoji ženu a své dítě živil. 88