Sbor starých Gallů při kvasu a tanci mečovém.

Sbor starých Gallů při kvasu a tanci mečovém.
Šíp, meč, žár příteli trojí řve zdar, vrahovi trojí řve zmar. Krkavče, zatkni v leb jemu spár! Lepší jest roh vína, jež jak oř se vzpíná, v číši divě tryská, sluncem blýská! Lepší je roh vína,vína nežli medovina, zemitá a líná, jíž chuť k boji jako k tanci uhasíná! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! 115 Lepší je roh vína nežli ostružina, z Gallů starých kmene od kořene, šumí se a pění, na perly se mění v každém okamžení, stokrát sladší nežli dívčí políbení! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! Lepší je roh vína, krev mi připomíná valící se z rány na vše strany! V obou život dřímá, v obou síla hřímá, krev i víno dýmá, proto krev mne jako víno divně jímá! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! 116 Lepší jest roh vína, slunce připomíná zářící skrz chmuru ve purpuru! Víno, slunce v rohu, okřídlí mi nohu, stojím v mrtvol stohu vzpřímen, sám, roh s mečem v ruce roven bohu! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! Lepší je roh vína! V tanci jak třtina když se dívky v háji prohýbají. Tančí mezi meči, mluví sladkou řečí, každý pohled – léčí, ústa, oči, boky, ňadra v divé křeči! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! 117 Lepší je roh vína. Celá domovina, slunce, krev, slast, hněvy, naše zpěvy; vše to v číši kvasí, pro budoucí časy k životu se hlásí. Číše výš, vjeď sťaté lebky vraha v speklé vlasy! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! Lepší je roh vína! Sama Arduina pravou krev tu dračí z prsů tlačí. Oh! Vy naše sruby! Oh! Vy naše duby! Nehty jako zuby rvát se chcem, vlast nesmí zdeptat barbar hrubý! Šíp, meč, žár, příteli zdar, vrahovi zmar! 118 Lepší jest roh vína, poklad otce, syna, odkaz v zrak i ruku bude vnuku! Číše výš, meč dolů! Svorném ve hlaholu zatančíme spolu. Volní jsme, číš pokud krouží kolem stolu! Šíp, meč, žár, příteli trojí řve zdar, vrahovi trojí řve zmar, Krkavče, zatkni v leb jemu spár! 119