TOPOLY

Jaroslav Vrchlický

TOPOLY
Kde park se končí v údolu, tlum stojí vlašských topolů, jichž lupen dole bílý se k vlhké hlati chylí. Mně zdá se vždy, ze starých časů utkvělo něco v jejich hlasu, že cosi zachytily. Kdys dlouhou honbou umdlelá se kavalkada vracela sem v rokokové době zde odpočinout sobě, dva vzadu zbyli, on a ona, cos’ v ouško řekli si, šeř vonná, kol ticho jako v hrobě. Pak smísili se v druhých dav, jak etikety kázal mrav, háv černý i háv bílý, však to, čím šťastni byli v tom jednom mžiku, topoly od roků k rokům hlaholí, šťastně to zachytily! [20] JAROSLAV VRCHLICKÝ