NALADĚNÍ.

Jaroslav Vrchlický

NALADĚNÍ.
Je teskno, teskno, teskno v duši, před katastrofou jak by stála, kdos za dveřmi jest, jde, v ně buší – Ach, proč ta tíseň neustálá? Ne, byl to klam, je ticho všady. Co jen se to z těch koutů noří? Kdos prošel jizbou, vím, stál tady. Proč jen tak divně lampa hoří? Jak tichý, vzdálený pláč kdesi, teď bližší, bližší, ticho ruší... teď jakby zahučely lesy – Jak teskno, teskno, teskno v duši! 68