Bohatýr.

Bohatýr.
Žil na severu král, rád pil a rád se smál, a každému, kdo k němu přišel a jehož prosby, nářek slyšel, vše z plné duše dal. I přišel první syn. Byl otce svého stín, a hrdě pravil: „Dej mi moře, kam dojede loď po prostoře, s vším, co má jeho klín.!klín!“ Král pil jen a se smál, a synu moře dal. Syn druhý přišel pak, stál před ním jako mrak: „Dej hory mi a lesy, pláně, chci lovit jeleny a laně, mým budiž sob i pták!“ Král pil a jen se smál, a synu hory dal. 167 Syn třetí přišel též: „Přec není, otče, lež, máš poklady prý v země hloubi, kde s rubínem se perla snoubí, jest plna prý jich věž.“ Král pil a jen se smál, poklady synu dal. Tak rozdal vše ten král, a dál pil a se smál. Tu přišla chudá dívka z lidu, zjev její celý jevil bídu a hořký, hořký žal! Co chceš? se tázal král. – „Tvé srdce!“ – On je dal. Jen usmál sese, číš k nebi zved’. Co bohatýru celý svět, on věděl, kam jen kolem hled’, že on je pravý král! 168