VIII.

Jaroslav Vrchlický

VIII.
Půjdeme-li doubravou, západu nach nad hlavou, nemusíš se, drahá, chvěti žádnou obavou. Půjdeme-li jahodím, cos jak v žertu prohodím, ale bez úrazu tebe domů provodím. Půjdeme-li lískovím, cos ti v ouško napovím, všecky sliby dávné lásky zas ti obnovím. Půjdeme-li vrbami, pouze měsíc nad námi, skloním se tvým vlasem k líčku jak on mlhami. Půjdeme-li olšinou, lokty mé tě přivinou, až ti sladké ve závrati smysly pominou. 94 Půjdeme-li kapradím, na klín si tě posadím, všecko, co vzal tobě život, sny ti nahradím. Půjdeme-li ořeším, pak své srdce potěším, hvězdy zamknou zlaté oči, když si zahřeším! 95