XIV. Já neumlknu, pokud jen mohu,

Jaroslav Vrchlický

XIV.
Já neumlknu, pokud jen mohu,
Já neumlknu, pokud jen mohu,
vím, co jsem dlužen sobě i Bohu i bratru, který mi naslouchá rád; dám ochotně všecko, co mohu dát, dítěti úsměv, junu stisk dlaní, milencům požehnání, trpícím píseň o naději, avšak nejraději mroucím blahopřání.
32