LI. I mně jedna ženská tvář

Jaroslav Vrchlický

LI.
I mně jedna ženská tvář
I mně jedna ženská tvář
dívala se duši – a se dívá, nechť jdu dále světem samotář, nechť se kolem sebe více stmívá.
Světlá záře z ní se leje přec, zbývá jako po měsíci za ní... pozdrav jara v těsnou ptáka klec, sladký úsměv v dlouhé umírání. 82