Té, která dřímá.

Jaroslav Vrchlický

Té, která dřímá.
Jeden minul rok – a spíš, o našich co bojích víš? Vřava jich tam nedonikne, sotva z jara ptáče tikne nad hrobem, kde spíš. Zase mine rok – a spát budeš v klidu napořád! Nám tu nové vzniknou boje, shony, trudy, nepokoje, nebudeš jich znát! A pak minou léta zas. Co jsi dnes, to bude z nás, k nám též vřava nedonikne, sotva z jara ptáče tikne, v jedno nic nás shltí čas. 176