IV. Měsíc bloudí nad vodami,

Jaroslav Vrchlický

IV.
Měsíc bloudí nad vodami,
Měsíc bloudí nad vodami,
jak tvé oko nad mou duší. Co zří měsíc v hloubce vodní? Co v mé duši tvoje oko?
Stejný skoro jejich osud. Měsíc vidí velryb hejno spáti v loubích korálových s tuleni a kladivouny. Vidí v shnilé mořské trávě Nereidku uplakanou, jak své svadlé prsy hladí a zelený svůj vlas češe. A tvé oko zří v mé duši spících vášní chlipné hejno, na kobercích mojich písní levjathany, bazilišky. Vidí moji poesii, jak na svadlých dřímá laurech a jak k novým hymnám lásky spuchřelé si ladí struny. Ale měsíc vidí také perlu spáti na dně moře – a tvé oko zří v mé duši velkou, věčnou moji lásku. 128