I. Kdys vyšel poutník – tak dí stará zvěst –

Jaroslav Vrchlický

I.
Kdys vyšel poutník – tak dí stará zvěst – Kdys vyšel poutník – tak dí stará zvěst –
 jak poutníci šel, kteří chodívali, by v srdce zdrané trochu míru sváli, ku škebli přitkli palmy ratolest. SelŠel poutník v zoři jitra, v svitu hvězd, sny bezčetné tu jeho duší hrály, jak bludičky se míhaly a plály a hasly mhou u křižovatky cest. I padal večer, smrákalo se již, jak mlhou cesty vše když opřede, tmou halily se vrchy, doliny. Zřel poutník na obzoru velký kříž, jak rýsoval se v hloubi pustiny... Děl k sobě: „Ten mne z bludů vyvede!“
Básně v knize Sen:
  1. VSTUP.
  2. I. Kdys vyšel poutník – tak dí stará zvěst –
  3. II. V tmu splývalo rameno jeho dvojí,
  4. III. Před chodce okem vidin táhla řada:
  5. IV. Zřel cirků otevřené jícny tmavé
  6. V. Zřel krále před tím křížem, na kolena
  7. VI. Zřel zástupy – své opouštěly chaty,
  8. VII. Tu náhle v klášterním se viděl dvoru,
  9. VIII. Ó šťastná Víro! Požehnaná buď!
  10. IX. A poutník procit’. Zjevy s anděly