PÍSEŇ LÍTOSTI.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ LÍTOSTI.
Žel, že se nevrátí víc! Co trhat moh’s – netrhal, co šetřit měl’s – promrhal, vlas šedý – scvrklá líc... Teď výčitek zní na tisíc! Žel, že se nevrátí víc, co kvetlo – kdys odkvetlo, a nepřišlo na světlo, co plálo jásajíc, tak výčitek zní stotisíc! Teď zvadlý kmen i peň, jen doutná pochodeň, v zář plnou nerozplá víc... Tak dlouhý život – skromná tak žeň, zní výčitek, zní stotisíc! 64 Kde bujný prs a bok? kde písně, rej a skok? kde čerň nebo zlato kštic? Těch líto nanejvíc! že nevrátí se zulíbány nikdy víc! 65