VÁNOČNÍ PÍSNĚ

Xaver Dvořák

VÁNOČNÍ PÍSNĚ
Ó zněte, zněte, sladké melodie, ozvěno dětství, snivých zkazek hlas, jimižto člověk vždy zas znova žije blažený sen, jenž v probuzení zhas’. Dech vůně lilií z vás kouzlem vane, jenž hojí rány, jež čas zasadil, a křísí zas, co bylo oplakané, a loudí úsměv, umlčuje kvil. Svou hebkou dlaní hladí skráň nám snění a melodií kolébavek zní; jerišská růže, rozkvete, co není, co pochoval jsi s písní pohřební. Tvůj soumrak vrací se ti do svítání, v červánků růžích koupe se tvůj sen; rozvilo všecko, co hrob dávno schrání, a z hoře dávného jsi vykoupen. Dar vánoční to božské poesie, jež vrací se ti znovu rok co rok; chtěl bys ji zadržeti, touhou nyje, a nemáš sil ni vzlyknout: „Zvolni krok!“ 31