OPUŠTĚNÁ.

Jaroslav Vrchlický

OPUŠTĚNÁ.
Omšený kámen leží v jezera hlubině, je mu tak teskno, bolno v té vodní pustině. A nad ním bílá růže se hravě kolíbá, ji denně zlaté slunce svým žárem zulíbá. I bledý měsíc stříbrem i vlny jezera, i pestrý motýl líbá květ její z večera. 5 A hluboký tu náhle jezerem proudí sten, zachvěje v snu se kámen, že sám tak opuštěn. 6