CAUSERIE.

Jaroslav Vrchlický

CAUSERIE.
Ó, šťastným býti, jak byl Tennyson! On čekal na vlak v městě Cuoventry a na věže se chrámu dívaje, ruch na mostě a práce nosičů tak nesmrtelnou napsal báseň, věk že mnohý přejde – ona bude žít! Dnes rovněž čekám na vlak, město mé Kralupy sluje místo Couventry, na věže dvě se chrámu nedívám, jen na dva bílé, útlé lokty dívčí, jež přede mnou se chvatně míhají ve otevřených dveřích kuchyně. Jsou jako z cukru bílé, nadchnuté jak pudding, který připravují snad, a jak se kloní, mizí, zvedají a míhají, já hádám postavu i hlavičku i těla luzný sklon. To víla v kuchyni tam hospodaří! – Jen kdyby ohlédla se na chvilku! 32 Však ve shonu práce jí to nenapadne, a tak jen dva ty bílé lokýtky se v dveřích míhají mi sem a tam jak vzdušná motýlků dvou křidélka. Ó poutnice – dnes trochu znavená – má obraznosti, nemůžeš již dál! Vždy ani zbla ti dívka nepodá tvůj roznítiti vzlet a zor a chtíč! Svůj pudding dále strojí poklidně, do formy vlévá jej – jen oba lokty teď zrůžovělé práce pospěchem se v růže mění z bílých lilií. Kéž zhlédl bych jen nosu špičičku, kéž bradky ovál jen, či nožky cíp! Vše marno, dívka stojí nešťastně, že jen ty lokty zřím a – víc již nic. Což lokty nejsou nic? Hle, nenasyto! Jen básni dál a sleduj výš či níž, vždy něco najdeš, co je luznější než lokty samy! Ani Tennyson na věže dívaje se v Couventry těch loktů neviděl, zřel věků v hloub, tam ovšem plál mu ženské krásy vzor, jak jela městem božská Godiva, mlčícím městem nahá na koni, jen vlasů zlatou kryta čabrakou. Ach, Tennyson byl lord a laureát! Co já jsem, ach! – já vidím lokty jen, však zato živé lokty, skutečné! Dva lístky růží nadýchaných jen, 33 dva stonky liljí, leknínové škeble nad tůní jezera se vnášející, dva šťastné, růžové dva lokýtky! A prchal čas a vlak můj byl již zde. Vstát musil jsem, jít sobě pro lístek, a než jsem vrátil se, ty lokty dva i s jejich majitelkou – zmizely. 34
Básně v knize Zaváté stezky:
  1. ZAVÁTÉ STEZKY
  2. BALLADA.
  3. HŘÍCH.
  4. BALLADA BYSTERSKÁ.
  5. POKLAD.
  6. HORTENSIE.
  7. SVATEBNÍ ROMANCE.
  8. LABUŤ.
  9. NENAPRAVITELNÝ.
  10. CAUSERIE.
  11. ROMANCE O ZLATÉM SRDCI.
  12. STARÝ HEREC.
  13. V PANOPTIKU.
  14. POHÁDKA.
  15. DCERY LOTOVY čili ŽENSKÁ LOGIKA.
  16. I. Jak zvolna kráčíš pod svým těžkým hávem,
  17. II. Však půjdeš dále, útlá Psycho milá,
  18. III. A praví Psyche: „Ten plášť hmoty tíží
  19. IV. Ó, zůstaň s námi, duše všehomíra,
  20. V. Ty nosíš v sobě světy běd a blaha,
  21. VI. Zda vyčetl jsem všecko z tvojí pósy,
  22. KRÁSNÝ DEN V PODJESENI.
  23. KRVAVÝ ZÁPAD.
  24. PŘED BOUŘÍ.
  25. PO BOUŘI.
  26. LETNÍ DNY A NOCI.
  27. JITRO V PARKU.
  28. IMPROMPTU.
  29. PODZIMNÍ DEN.
  30. PIANISSIMO.
  31. BALLADA VOTIVNÍ.
  32. TAJEMSTVÍ ŽENY.
  33. ŠKÁDLENÍ.
  34. RONDÓ – IMPROMPTU.
  35. PÍSEŇ.
  36. SLUNCE A LÁSKA.
  37. S DAROVANÝM ZRCADLEM.
  38. V MILÉM KRAJI PO LETECH.
  39. IMPROMPTU NA DRÁZE.
  40. Tak jemně složit hnědou svou hlavu
  41. Tak z hloubi nitra písní v duši vzplát,
  42. Čas, abych splnil, co jsem slíbil,
  43. SETKÁNÍ NA PLESU.
  44. VYZNÁNÍ.
  45. PÍSEŇ.
  46. ŽIVOT A KARTY.
  47. S KNIHOU BÁSNÍ SHELLEYOVÝCH.
  48. NA CESTU.
  49. SONET INTIMNÍ.
  50. CESTOU KOL JEDNOHO HŘBITOVA.
  51. PÍSEŇ.
  52. REQUIEM.
  53. CAUSERIE.
  54. ROMANCE.
  55. SLOKY.
  56. RESIGNACE.
  57. GHAZEL.
  58. MODERNÍ ŽALM.
  59. PÍSEŇ.
  60. IMPROMPTU.
  61. SLOKY TVŮRČÍ.
  62. USKROMNĚNÍ.
  63. SOUDCI.
  64. SOBĚ STAČÍM.
  65. SKÁLY.
  66. PO PREMIÉŘE „TRILOGIE O SIMSONOVI“.
  67. CESTOU.
  68. PŮLNOC.
  69. MONOLOG SYLVESTROVSKÝ.
  70. KOLEDNÍCI.
  71. MORS.
  72. BALLADA KU CHVÁLE PTÁKA.
  73. PO PŘEČTENÍ LYRICKÉHO DÍLA JAROSLAVA KVAPILA.
  74. SMUTNÁ BALLADA.
  75. FINALE SBÍRKY „ZAVÁTÉ STEZKY“.