KOČIČKY.

Jaroslav Vrchlický

KOČIČKY.
Kočičky se na vrbách juž třpytí, stříbrem plají na bezlisté sněti, slunce měkkou opřádá je sítí, zlatou kapkou kolem včela letí, motýl šťasten v letu k nim se řítí. Kočičku když v náručí si chytí dívka jako růže ve poupěti hrou jen slova, háj zřím, v kterém svítí kočičky. Obou divné kouzlo srdce cítí, ruka div se může udržeti obě pohladit, však ve zápětí strach ji váže a zkušenost žití – Umějí své ostré drápky skrýti kočičky. 44