I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou.

Jaroslav Vrchlický

I.
Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou,lesknou. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou,lesknou.
Z mdlé ruky péro padá, v duši tesknou se neodbytná upomínka vrací,vrací jak v stará hnízda v novém jaře ptáci. Sním... Zavru oči... Po silnici jedem’, sta kopretin jen svítí v poli šedém, svět šedý dnes a jen ty květy svítí, k nám z niv a příkopů a tak se třpytí, že vítězně dne smutek přemáhají... Tou září jejich jedem’ jako v ráji, jejž viděl Milton v snu, kde beze ruchu šlo tisíc andělů a světlých duchů po velké louce zkvetlé, někam... v dáli. Dík! – Vzpomínky nás dosud nezklamaly... 27

Kniha Západy (1907)
Autor Jaroslav Vrchlický