Oblaka.

Viktor Dyk

Oblaka.
Oblaka, smutná oblaka! Táhnete tupě, lenivě. – Jak mdlá již noha žebráka, jenž kráčel dlouho po nivě! – Zřely jste daleké prostory, svěží a růžové obzory, a květy, ještě plné sil..sil... Zřely jste vášní plameny. Teď zhnuseny a znaveny táhnete v nekonečný cíl! Oblaka, smutná oblaka! Táhnete tupě, lenivě... Jak mdlá je noha žebráka, když kráčel dlouho po nivě! 31
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.