21. X. 1896.

Viktor Dyk

21. X. 1896.
Veliký sál, jenž naplněn kouřem. Přípitky, proslovy..proslovy... a hudba vpadá! Zpěvačka, příliš hrozné deklamace, – ohromný, hřímavý potlesk. Všechno již odchází. Opilý sbor na cestu bručí si vyčichlým hlasem, národní písničky zaslechneš refrain, zmlkají poslední kroky..kroky... V kavárně blbečků zmatené řeči..řeči... Pozvolna začíná ráno již svítat. V ulici vyjdete..vyjdete... Řev zaleh’ v dálku. Unaven kráčíš..kráčíš... a všechno se smísí; veliká, zmatená, nestvůrná skvrna, nejasná, pitomá, hloupoučká skvrna. 46
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.