Jdu říší strnulou.

Viktor Dyk

Jdu říší strnulou.
Jdu říší strnulou, a všechno přísně mlčí. Až v dálné obzory je všude bílý sníh. V něm stopy krotkých psů i dravé drápy vlčí, a lebky toužící po pyšných korouhvích! A meče rezaví, skvost zahozený vzdýchá, a hesel bitevních zní travestie zlá. A těla hnijí teď,teď jak hloupá lidská pýcha. Vítěze vojska všechno ovládla. On zavlek’ zajaté, ved’ spouštěcím je mostem, a věže v byt jim dal, kde temnoty je říš. On nyní hoduje, při pitce s bujným hostem, smích, zpěvy rozmarné až sem zní z dálky, slyš! A večer přišel již a strnulost ta drtí. Sníh padá na lada, a hrad ten dále zve. Jek poslyš vítězný, a pustý výskot Smrti v tom kraji mlčícím, kde klesly korouhve! 54
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.