Ballada o fatu vzpoury duše.

Viktor Dyk

Ballada o fatu vzpoury duše.
A den byl páteční, když obležen byl hrad, jenž vypínal se věžemi až k nebi. A den byl páteční, když obležen byl hrad, kdo útočil naň, do příkopu pad’, a klesl mrtev s rozraženou lebí. A na cimbuří žert a bujný smích. – Ty zdi jsou pevné, železné jsou brány, –brány. – A na cimbuří žert a bujný smích, a pusté hody v šírých nádvořích, když útoky jsou všechny udolány. A den byl páteční, když obležen byl hrad, a dole vůdci k poradě se kupí. A den byl pateční, kdy obležen byl hrad. – Co zápas nevzal, vezme záhy hlad – ! A rozesmály divoké se tlupy... Teď bledé stíny kráčí po hradbách. – To vzdálená a neznámá je říše! – Teď bledé stíny kráčí po hradbách. Tam v posměch jejich hoduje zlý vrah, na hradbách reci umírají tiše. E: sf; 2004 62
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.