Pantoum ranní.

Jaroslav Vrchlický

Pantoum ranní.
Poslední se hvězda ztrácí, z dálky vane vítr svěží, z trůnu mdlá Noc juž se kácí, na orloji rafij běží. Z dálky vane vítr svěží, dosti dum a meditací, na orloji rafij běží, Sisyfovu začni práci! Dosti dum a meditací, slyšíš zvony se všech věží! Sisyfovu začni práci, nechť jde ztuha, nechť jde stěží, Slyšíšslyšíš zvony se všech věží? Ku práci se dělník vrací, nechť jde ztuha, nechť jde stěží, nechť i při ní vykrvácí. 11 Ku práci se dělník vrací, ať již v zlatě, stříbře, spěži, nechť i při ní vykrvácí o kus chleba v těžké řeži. Ať již v zlatě, stříbře, spěži, chop se díla s resignací; o kus chleba v těžké řeži nechť se každý přelud ztrácí. Chop se díla s resignací, myšlénka, oř bez otěží, nechť se každý přelud ztrácí, hřmí, nechť jezdec mrtev leží. Myšlénka, oř bez otěží, nápady kol jako ptáci... Z dálky vane vítr svěží, poslední se hvězda ztrácíztrácí. 12