PO LETECH.

Karel Babánek

PO LETECH.
V kraj svého dětství jsem přišel, abych se těšiti moh’, za dnů těch mladosti dávných čím kdysi těšil se hoch. Stejné vše bylo, kraj stejný, v paměti mé jak byl živ, a přece jiné teď všecko, jiné než bývalo dřív. U cesty v stínu dvou stromů ještě stál dřevěný kříž, na kříži Kristus tam hlavu jak by jen klonil teď níž. 6