NOČNÍ KONTEMPLACE.

Závratná kráso světlé teplé Noci(J5f) v své šíři nesmírné v své hloubi tajemné(J6m) Oč hloub vždy dojímáš i jímáš srdce mé(J6m) oč ducha mého velebnou svou mocí(J5f) vždy neseš dál a výš než všední mělkost Dne(J6m) Já vyšel A kol obnažené hlavy(J5f) to cítím Věcnosti tvůj chladný němý dech(J6m) jak vánkem právě se jí dotkl šepotavý(J6f) Oh cítím je to týž jenž tam v těch výsostech(J6m) teď slavně vlá(J2m) Pozdravně smírně vlá(J3m) Vždyť zdá se rozlétla se brána(J4f) do šíra prostorů a zeje zotvírána(J6f) dnes tolik dokořán(J3m) Tak ze všech stran(J2m) přes celý vesměrného nekonečna lán(J6m) dnes cítíš vesměrného nekonečna chlad(J6m) pozdravně šeptat vlát a vát(J4m) Ruch ticha velkého mocnými perutěmi(J6f) na celé lány verst a mil(J4m) nad jak by ze spánku jen dýchající zemí(J6f) široce velebně se rozložil(J5m) Jak výmluvný ten klid a přec tak velce němý(J6f) Toť jedna z chvil(J2m) kdy zdá se duši v noc se stápějící(J5f) v tom prostoru tak v dálku rozprostřeném(J5f) bez stropu v Nekonečno volně rozevřeném(J6f) závratně nad lány těch polí nad věžemi(J6f) nad střechami všech měst a dědin všemi(J5f) nad bytostí jež žijí v nich a teď jako by spali(J7f) bludy a starostmi úsilím útrapami(J6f) ten celý Vesmír ve svém širém dění(J5f) v svém plavném pravidelném tajuplném spění(J6f) v neznámý cíl(J2m) blaženě snící(J2f) v blažených váncích smírně šeptající(J5f) v tom rozlehlém a zbožném opojení(J5f) v šíř nekonečných mil(J3m) o mystickém všech srdcí o spojení(J5f) Vždyť v této hodině nočního utišení(J6f) kdy vše jak uspáno kol v přehluboký sen(J6m) zdá se to vše čím trpěl rušný den(J5m) to všechno jeho hlasné oslnivé dění(J6f) za cíli protivnými dýchavičné spění(J6f) dychtění pachtění a lopocení(J5f) jak pouhá Májá jen(J3m) V tom tichu nezměrného zkonejšení(J5f) kdy s Prahor Bytí jen sníš šumět prameny(J6m) zdá se být už tak strašně vzdálený(J5m) ten všechen jas lomozné doby denní(J5f) jak byl by býval jen smutné a těžké snění(J6f) spícího Brahmy světa Praducha(J5m) Teď zasnul hlouběji a všechno utuchá(J6m) Tam ve Výši hle nad vším v úsměvu smírném hrá(J6m) už jenom svatá Brahmavihará(J5m) A přec ten narkotický balsám utišení(J6f) jenž zdá se kanout v srdce země z Hvězd(J5m) že myslíš života že víc už pro ni není(J6f) leč v podvědomém nesouvislém snění(J5f) kde míru věčného zní sladká blahověst(J6m) že všechno netržité vířné vnější dění(J6f) všechen ten spěch(J2m) jejž v sebe jímá Žití Koloběh(J5m) vnitř samot vsí a městysů i měst(J5m) v tom krve rovnoměrném rozprostření(J5f) po celém Těle Světa jeho drah a cest(J6m) při Jeho Srdci sladkém ulehčení(J5f) v blaženém odpočinku zpovlovnění(J5f) v odlivu soustředěných myšlenek a usměrněných snah(J8m) se utišuje zastavuje mění(J5f) v svobodné nekonečné snění(J4f) v sen blažený jenž vykoupením jest(J5m) v blažené prašantách(J3m) ten vnější kolem klid oh zbožná Noci lest(J6m) přec vpravdě mírem není(J3f) Zpod křídel tmy té v nitru toho ticha(J5f) Života rytmus nikdy neustal(J5m) Slyš Dole v trávě ve vzduchu cos dýchá(J5f) a je to jistě touha úzkost žal(J5m) Nesčetno hmyzu na ztišené zemi(J5f) a jiných miliony v širé prostoře(J6m) ať v hrůze před hladem ať v lásky kruté hře(J6m) se hemží třepotá i svíjí a silami všemi(J7f) v zápas se zapíná hrůzný byť pro nás němý(J6f) tak touží nenávidí trpí zoufá mře(J6m) Teď trávy ze sna hnuly se v závanu vzdychly stromy(J7f) Vždyť také ony žijí ve snu svém(J5m) i těmto tajemným a trpným bytostem(J6m) je určeno v hloubce jich podvědomí(J5f) jak jejich celku tak i částem buňkám jejich všem(J7m) snít toužit radovat se trpět Celá zem(J6m) i spí li přec jen dál svůj život sní(J5m) své naděje a bázně snahy žaly(J5f) Snad v této chvíli v lese ve křoví(J5m) veliké zvíře lačně malé dáví(J5f) a jinde v skrytém zrakům doupěti(J5m) snad právě živočich poraněn dodělává(J6f) co podál dvojice v svatebním sepětí(J6m) v pohlavních šťávách svých svá chladí těla žhavá(J6f) v kraji kolkolem i vnitř těch dědin měst(J6m) jinače není V setmělém tichu silnic polních cest(J7m) pod rozloženou mapou Věčných Hvězd(J5m) i po ulicích města roztroušeni jsou(J6m) poutníci lidé Noci(J3f) Hle jedni Postiženi kletbou všelidskou(J6m) touhou a mukou Lásky Věčna velkou mocí(J6f) jež těžkou je v pozemském hmotném těle(J5f) v stínech se potácejí pudu svého tmou(J6m) motýli noční sladké stíny noci(J5f) nejblaženější lidství trpitelé(J5f) Potkáš je jdoucí v tichu nočních cest(J5m) bok objatý a hlavy přivrácené(J5f) milníky pohyblivé s Výše ozlacené(J6f) jak tichým žehnáním Tajemných Věčných Hvězd(J6m) Jdeš vyruší tě šatu šelest sladký(J5f) za stínem křoví v rohu setmělém(J5m) jdeš šepot probudíš blouznivě chvatně krátký(J6f) i cítíš provázen byl pocelem(J5m) Jdeš náhle před tebou se ve tmě zamihnou(J6m) v leknutí prudce(J2f) od sebe odloučené pojednou(J5m) jak elektrická světla bílé ruce(J5f) A jiné zastihneš zároveň křečí napjaté i mdlé(J8m) železo ruky v ruce rozpálené(J5f) rty u rtů přižehnuté oči rozšířené(J6f) to proudem tajemným jenž tělem jejich žene(J6f) fluidum mystické jež vybíjí se zvolna(J6m) Hle kterak řádí v trpném jejich těle(J5f) jím slastně napjati jak těžce dýchají(J6m) jím strastně sepjati jak sladce vzdychají(J6m) tetřevi blažení a němí trpitelé(J6f) Než potkáš jiné Duše rozvrácené(J5f) jež démon jejich vlastní temnoty(J5m) do lůna temné pusté samoty(J5m) ven vypudil a žene(J3f) Zde srdce odmítnutá nebo oklamaná(J6f) obrazem těch kdož určeni jim jak svým pudem cítí(J7f) co nutný protějšek doplněk pro jich zemské bytí(J7f) štvaná a štvaná(J2f) Ve vzdeších kletbách stíny opuštěné(J5f) vražedné ostří touhy dovnitř obrácené(J6f) za ideálu svého fata morganou(J6m) co Ahasveři Noci jdou a jdou(J5m) Zde chtivou dlaň před svojí svítilnou(J5m) k oběti plížící se po špičkách(J5m) ti kdož tu lstí tu mocí(J3f) kočky a kuny noci(J3f) prahnou jen sveřepě se zmoci(J4f) statku neb žití druhých zloděj žhář a vrah(J6m) Ti všichni žárlivci a štěstí zavistníci(J6f) životem okradení o mstě lačně snící(J6f) se bludně potácejí nyní dvojí noci tmou(J7m) té zde i tmou svých představ myšlenek(J5m) A marně bloudíce slídíce hubíce marně jdou(J7m) Pro ducha světlo východu pro srdce klidu lék(J7m) v tmě noci nenajdou(J3m) K těm všem jen šelest můr k těm všem jen lstivý stín(J6m) svým klamem hovoří(J3m) Pro ty Hvězd Světlo majákem nad nimi nehoří(J7m) Ti skutečnou i vlastních dusí tmu(J5m) plní jen přeludy svých vášní bolestí a vin(J7m) vždyť jedni oči přeplněné mátohami mají(J7f) tak hlavu mračny těžkou k Němu nezvedají(J6f) co druzí prismem slz jen zkaleno Je zří(J6m) A uvnitř domů temných osvětlených(J5f) Tam všude týž šeptný neb hlasný ruch(J5m) V krčmách i hotelích v místnostech uzavřených(J6f) kde kouřem výpary se zmámen válí vzduch(J6m) zřít můžeš běsem posedlé jež pudí to jen k hazardu a plenu(J9f) s jich statky s tělem s duší jejich vlastní(J5f) jediné pro ně zdá se má již cenu(J5f) jen opojení Jenom v tom jsou šťastní(J5f) Ať náhlý úder pádu neštěstí(J5m) ať břímě starostí hlod bolestí(J5m) ať stálé výčitky přetěžké vlastní viny(J6f) jich duši přivodily k vyšinutí(J5f) ať Hříchu Rodu na ně padající nemoci bludu stíny(J8f) vždy je to více strhuje vždy je to více nutí(J7f) dolů jen dolů(J2f) v propastném klínu ženy v extasi hry i na dně poháru démona alkoholu(J11f) hluchého hluku zmatku neřestí temném kalu(J6f) utopit démona tajemně zděděného neklidu a bolu(J9m) či skřeta zažitého osobního žalu(J6f) Čím atmosféra výpary a pachy šepotem hřmotem ó čím hříchem hustší(J10f) čím říje karbanu a chlastu orgie jsou pustší(J7f) čím blíže rmutu močálu dnu propasti ďábla či smrti spáru(J9f) čím blíže závrati a zapomenutí a zmaru(J7f) tím rozvrácené duši zdá se rozkoš větší(J6f) jen křikem chlastem chtíčem ochraptělý chřtán(J6m) vraždíce léčí(J2f) se ze svých temných neklidů a hnětů trudů ran(J7m) Nevidí neslyší Snad ruce lomí žena(J6f) snad děti pláčou hynou jedno jim(J5m) je duše jejich provždy zaslíbena(J5f) mocnostem nezemským(J3m) Ať jejich křečovité ruce(J4f) v rozkoše muce(J2f) se sklenky nové vždy či kyčle nové ženy(J6f) chvějně chápají(J3m) ať v zlato shrnutého banku hýří ponořeny(J7f) co se sluch jejich jeho z pekla zvukem opájí(J7m) jen ve tmě tápají(J3m) K nim v uzavřená okna Hvězdy nesvítí(J6m) Vábeni jen své vášně bludičkou(J5m) zmámení opití(J3m) do oslnění v žár si můry noční jdou(J6m) jen pro slast Nebytí(J3m) A doma v příbytcích(J3m) Mrzáctví těl i duší(J3f) na lůžku bez spánku hle ve vzdeších se válí(J6f) To s podušek je pálí(J3f) plameny tužeb vlastních duší(J4f) jež v svého žití všední pusté hluší(J5f) si roznítilo do bílého žáru(J5f) v něm kouzlíc si ráj nadpozemských tvarů(J5f) Nad ložem matka chorého děcka svého(J6m) s úzkosti tajeným se dechem naklání(J6m) Zde předmět jejího teď smyslu životního(J6f) dál žití naděje či věčné zoufání(J6m) Jak pozoruje pot a oheň líček(J5f) záškuby tváří chvějné křeče víček(J5f) jak chtivě sleduje trhavý těžký dech(J6m) Ne nesmí zemřít její andělíček(J5f) Ty ať jsi kdokoli to dítě žíti nech(J6m) V nábytku v tichu nočním vržou červotoči(J6f) Nad knihou účtů žárem vyschlé oči(J5f) on sedí spocen zchvácen počítá(J5m) Ta bilance(J2m) Oh ať že stále znovu jak chce počítá(J6m) ať stále znovu počítá jak chce(J5m) prokleté číslice ty jednotky desítky sta(J7m) tam pod záporným číslem jak by vskutku psáno(J6f) čte vždy jen Dokonáno(J3f) K čemu byl tedy všechen trud a shon(J5m) když takto vypadla bilance života(J6m) Teď opřel hlavu Myslí vzpomíná(J5m) teď vzdychne Rodina(J3m) S poblízké věže půlnoc bije zvon(J5m) V nábytku v tichu nočním vržou červotoči(J6f) Poslední slze vyvřít vyschlé daly oči(J6f) Než vzejde nové ráno(J3f) buď tedy dokonáno(J3f) Och nemocní Ne pro ty teprv klidu v noci není(J7f) Vždyť tělo polo vyschlé polo vazké v potu(J6f) obličej zvětšený zrak ztrhaný rty slezlé okoralé(J8f) v svém myšlení a cítění a snění(J5f) zakleta v hmotě stále(J3f) i v noci Duše trpí pro svůj domov hmotu(J6f) A bolest zmatek úzkost odpovědi Její(J6f) na Smrti hýření než za dne v tichu noci víc(J7m) Ji ještě posedají(J3f) Z rozšířených zřítelnic(J3f) hle kterak vyzírají ven jak němě vějí(J6f) ty psice erynie(J3f) jež z domu těla Vetřelkyně Smrt štve mozkem na práh za Paní(J9m) Och zda se ubrání(J3m) té smečce která na Ni zuby ceníc vyje(J6f) těm příšerám jež obraz jejich z nitra na ven promítajíc(J8f) půl v snu půl v blouznění(J3m) kol sebe řádit snů(J3m) tu již již vítězíc tu znovu podléhajíc(J6f) Ruch život všude as ním ruku v ruce(J5f) jde bolest nemoc smrt s ním věrně zasnoubena(J6f) On muž vpřed kráčí pevně směle prudce(J5f) co na šíj se mu těžce věsí žena(J5f) Slyš nocí výkřik bolesti To z ženy člověka bran těla právě vyšed(J10f) se člověk nový občanem země stal(J5m) za ruchu starostného vítání jejž kol něj slyšet(J7f) on zemskou pláň jen pláčem přivítal(J5m) Slyš nocí srdcelomný nářek Kolem lože(J6f) to vypukl v něj náhle rozloučení bol(J6m) za posledního úsilí jímž hrudník zvedal se vysoký vrch i dol(J10m) za chroptění a chrčení a křečí člověk dodýchal(J8m) Ó Bože(J1f) A přec Čím Bolest Nemoc Smrt i v klamném nočním tichu(J7f) oproti Životu jenž dýše kolem Ní(J6m) Hle jeho vrcholy odvahu vzdor a pýchu(J6f) ve tvůrcích vědců hlavách básníků srdcích bdí(J6m) V světnicích skrovných často přecházejí(J5f) bez zraku sluchu chvějní vzrušení(J5m) přítomni pouze nitrnému ději(J5f) půl v zírání půl v tušení(J4m) Ten výkřik blesk neslyšet nevidět(J5m) jenž v tuto chvíli ryze duchový(J5m) ze srdce Tvůrce Myslitele vznes se k Hvězdné Výši(J7f) když Noc v jejížto propastnou a zrádnou tmu(J6m) vnořil svůj vnitřní hled(J3m) by odpověděla mu k jeho problému(J6m) mu náhle kořist v klínu odpoví(J5m) To světlo a tu hudbu vidět slyšet není(J6f) jež v mass a linií tak vzdorně zoufalém troufalém províjení(J9f) jež v žhavých barvách skvělé harmonii(J5f) výmluvném rytmu bouřící i toužící a snící melodii(J9f) z umělců srdcí v tuto chvíli vlní se a sálají a znějí(J9f) Hle všechnu tíhu země naděj i úzkost její(J6f) ta srdce umělců a myslitelů v sebe vzala(J7f) ta všemu na vzdory(J3m) přes všechny zápory(J3m) jako by v nenasycení z života pestré hry(J7m) jak prapory(J2m) apostrof rytmů linií a barev zvuků plápoly(J8m) a polnicemi a zvony(J4m) majáky signály pro srdcí miliony(J6f) do němé zoufalé tmy Noci z nich teď vyšlehuje sálá(J8f) a hlaholí(J2m) jásá a hlásá(J2f) Když všechno selže jedno zbývá Krása(J5f) Poznání krása Opojení krása(J5f) Zákona krása Hrdinství Lidských krása(J5f) Oh čím je Bolest Nemoc Smrt i v klamném nočním tichu(J7f) oproti Životu jenž dýše kolem Ní(J6m) Hle jeho vrchol odvahu vzdor a pýchu(J5f) ve tvůrčích vědců hlavách básníků srdcích bdí(J6m) Toť Noci majáky Do temna Noci svítí(J6f) a ticho kolem nich se hlaholením zdá(J6m) To v životního moře nočním vlnobití(J6f) jsou kormidelníci u vůle kormidla(J6m) Snad Hvězdy Samy řídí směr jich cesty tvorby žití(J7f) Než v nočním klamném tichu nejen oni bdící(J6f) i ti kdož uzavřený zrak a údy nehybné(J7m) teď leží mlčíce ti spící(J4f) své problémy své plány pochyby trudy své(J6m) života svého nit v svém snu jen předou dál(J6m) Kdo za dne o zradě své milky přemítal(J6m) ten v snech svých měří dál své štěstí pochybné(J6m) Počítá obchodník úzkostně účty své(J6m) jak skloněn nad nimi je za dne počítal(J6m) O rouletě sní hráč o honech myslivec(J6m) co chlípník o lůnech o zadcích o stehnech(J6m) Sní matka o dětech o zlatě lakomec(J6m) a dítě hrá si dál v svých zvláštních dětských snech(J6m) v snech maniak žije žitím překotným(J6m) co melancholik ze sna vzdychá sténá dál(J6m) dál ve snu paranoik štván je bludem svým(J6m) jak den noc schizzofrenika je snem jen dementním(J7m) kdy různé role hrá jak za dne si je hrál(J6m) Ba vše co přechodní jen zájem v době denní(J6f) co světlý ruch a halas překotného Dne(J6m) těm spícím všem za bdění zastíral(J5m) Nemoci těla nebo ducha zrod(J5m) nemoci těla nebo ducha tajný hlod(J6m) ty nejvíc skryté obavy nejtajenějsí přání(J7f) nejhlubší problémy tajemství jejich Bytí(J6f) To teď když utichlo dne rušné vířné dění(J6f) když plamen slunce zhas teď v smyslů zkonejšení(J6f) a žití vnitřního od vnějšku odpoutání(J6f) v nočního spánku sunoucím se snění(J5f) v obrazů jinotajném přestrojení(J5f) zas plným zvukem zní a plným světlem svítí(J6f) Hle chorou pubertu jak ze sna v nepokoji(J6f) těžce i blaze vzdychá v těle ztrnuvším(J6m) to o čem nejvíc sní co jí je v touze vším(J6m) a přec před čím se rdí čeho se zradit bojí(J6f) v jasný a cudný den(J3m) to dává prožívat jí teď pod hříšnou rouškou svojí(J7f) nejbližší důvěrník i zrádce srdce sen(J6m) Rty cynismem i děsem zkroucené(J5m) lile hříšník zsinalý i v horkém loži svém(J7m) jak hřích svůj a trestem jeho ve snu přežvykuje(J6f) Co dal mu zapomenout hluk a zájem dne(J6m) alkohol děvka to teď upírem(J5m) zas na hruď zasedlo mu pařáty v peřinách mu chruje(J7f) a jak se zachycuje(J3f) ďáblími křídly a drápy v dřevu pelesti(J6m) příšerně hvízdá škrábe šelestí(J5m) klid z hrudi ssaje ssaje(J3f) A vědce zpytatele básníka tvůrce snění(J6f) jen v díle zastavení není není zapomnění(J7f) Toť často doba nejvlastnější práce(J5f) nejtišší hodina kdy poznenáhlu zraje(J6f) co světlem střízlivým a vzruchem doby denní(J6f) ředěno ptýleno v hlubinách podvědomí ducha(J7f) v roztoku rozptýlená pouze celku tucha(J6f) nemohlo v klidu dospět vyšší integrace(J6f) teď v chladu šeru noci zhuštujíc se stále(J6f) kol osy osobnosti ssedá stále účelněji hrání(J8f) vždy více spějíc k poslednímu zrání(J5f) Jak často ve vítězném Heureka(J5m) ze snění podvědomí nenadále(J5f) vyblesklo narodilo(J3f) se takto z noci temna nebes hvězda světlé dílo(J7f) Tak v hlubinách a výších Bytí pracuje i snění(J7f) tak na stavu kde Duch z lnu žití svého roucho světa tká(J8m) se člunek zticha bez přestání kmitá i ve spánku snech(J8m) Ne ten klid vnější kol skutečným mírem není(J6f) To ticho zdánlivé je plné šumu touhy(J6f) je plné stenů jen co šelest to je vzdech(J6m) jen Den se odráží v tisící nočních ech(J6m) to křik je Dne jenž přešel v povzdech pouhý(J5f) V mohutné netržité symfonii Země(J6f) toto zde pausa není(J3f) Toť jenom hudby teskné přitlumení(J5f) jen tempa živého rytmické zpomalení(J6f) A byť by zněla sebe více jemně(J5f) ta hudba zemdlí ztiší se však nikdy neustane(J7f) A sotva Nový den pod slunce září vzplane(J6f) jak zvukem polnice vše probudí se vstane(J6f) a v krátce kol vše zas Ruch všední světlo hlas(J6m) a stará Života hra rozproudí se zas(J6m) To drama od nezvěstných věků započaté(J6f) o kterém jak že skončí jedenkráte(J5f) kdy i zda vůbec kdy se skončí nikdo neví zde(J7m) Po noci den a po dnu noc vždy znova(J5f) po sladkém rovnodenní slavný slunovrat(J6m) po slavném slunovratu teskné rovnodenní(J6f) tak na velikém světa divadle(J5m) vždy výstup po výstupu tak vždy nový akt(J6m) tak celé cykly v stálých proměnách(J5m) vždy nový rok staletí stále nová(J5f) ten kus před sebou zříme hrát(J4m) Ač kulis illuse se střídá a se mění(J6f) vždy stejní herci stejném na jevišti(J5f) jen v různém přestrojení různých pokolení(J6f) týž hrají kus Že v hrobu propadlišti(J5f) za transparentní oponou se tratí(J5f) to mudrce v hledišti neoklame(J5f) Ví že týž stvoření typ v generaci příští(J6f) odehrát variant úlohy dávno známé(J6f) se v jiné masce s druhým aktem vrátí(J5f) Jak zmatená to hra Jak smutné je to drama(J6f) V svých gestech výkřicích jen boj a snaha samá(J6f) a její smysl zjevný její cíl(J5m) Nezdolná touha touha po Štěstí(J5m) Za tím se žíznivě své paže rozpřažené(J6f) ve zbroji vědomých i nevědomých lží(J6m) se zbraní nečistou nekalou soutěží(J6m) po cestách trnitých a kolem propastí(J6m) přes rudá moře zločinů přes bahna neřestí(J7m) i po silnicích prašných šedé všednosti v napětí všech svých sil(J9m) vše co se člověk zove k předu dravé žene(J6f) Ať ten je dosáhnout sní násilím a onen spíše lstí(J8m) je dosíci chce každý(J3f) Na ty kdo v cestě stojí mu bojovně doráží(J7m) na ty kdo předešli ho nebo cestu kratší k jeho cíli našli nevraží(J11m) a možno li na nich se mstí(J4m) tělesní duševní neštítě se vraždy(J5f) Co cílem jednomu jejž doufá dosíci(J6m) po trudné pouti až na sklonku žití svého(J6f) to druhému jenž k cestě nadán výhodami druhu všeho(J8f) je pouze přechodní průchodní stanicí(J6m) a třetímu jenž zrak v mlhavou dáli hrouží(J6f) je východištěm jen a nudným domovem(J6m) co čtvrtý pátý zcela jinam touží(J5f) svým snem o štěstí bláhovém(J4m) Tak každý svůj sen štěstí jinde sobě vysní(J6f) zře jinde rajských krajů fata morganu(J6m) druhého nechápaje s jeho štěstí písní(J6f) šílence přelud jen spatřuje v jeho snu(J6m) Jak mnohému zeď smrti náhle dráhu jeho přetne(J7f) Jak mnohý v dychtění svém upjatý jen k cíli svému zrak(J8m) přes propast vrhá se do ní se zřítí tak(J6m) Jak mnohý pro únavu cíle nedolétne(J6f) Jak mnohý zadusí se v bahně neřestí svých v prostřed své pouti bědné(J9f) A mnohý kolikrát že padne vždy se znovu zvedne(J7f) dál běže za metou tak často vzdálenou že jejích hranic ani nedohlédne(J11f) A mnohý aby dosáh po čem tolik touží(J6f) po celý život stará se a souží(J5f) prachem se duse prachem na cestě se plouží(J6f) potupně těm kdož před ním běží slouží(J5f) Co všechny ústrků však úrazů a pádů bolesti(J8m) co všechny potu krve těžké oběti(J6m) co chvíle únavy po chvílích lopoty(J6m) všem těm kdož usilují v paží horoucím bolestném rozpětí(J9m) přes všechny trampoty(J3m) kýžené fata morgany své mysli v posled dospěti(J8m) A řídcí pošetilci kteří přec jen dojdou jednou k Cíli(J8f) který si na konci své dráhy byli snili(J6f) jak že jsou zklamáni Jak že to štěstí je všední a skrovné chudé(J9f) jak že v něm z Vysněného Ráje málo zbude(J6f) Vy hvězdy ve výši Vy světy vzdálené(J6m) Jak často pozvedá své ruce lidství naše k Vám(J7m) Tak často zdá se mu že hmotou zjařmené(J6m) by u Vás nalezlo konce svým útrapám(J6m) tam u Vás že by napilo se žitím štvaný pták(J7m) z Věčnosti kýženého štěstí pramene(J6m) Navždy ten tam(J2m) že byl by efemerních nadějí a bázní(J6f) všech malicherných starostí a strázní(J5f) hnět pozemský(J2m) Oh Vám(J1m) Vy světy viditelné nám a přec tak tajemné(J7m) Oh Vám(J1m) Vy zraku blízké v skutečnosti tolik vzdálené(J7m) závidí často tak(J3m) A přec i to je pouze nový klam(J5m) jímž dálka kosmická svým tichem nesmírným(J6m) svou září dojemnou a smírným klidem svým(J6m) jen šálí lidský sluch jen šálí lidský zrak(J6m) Vždyť víme že jste povstaly kdys z téže hmotné látky(J7f) jak naše malá smutná chladná zem(J5m) že sestry kolujete širým prostorem(J6m) v podstatě v stejném rytmu dcery jedné Matky(J6f) Že všechny díly širé říše oné(J5f) zdánlivě rozptýlené tak že zrak nás ztracen tone(J7f) v tom Moři Nekonečna tajemném(J5m) přec nevidného kruhu otěžemi(J5f) jenž rozepjat je celým prostorem(J5m) přes celou jeho propast rodem zákonem(J6m) pohybu žití svého jsou i navzájem(J6m) i s malou naší zemí(J3f) v jediný celek Kosmu sepjaty(J5m) Ó velké tajemství našeho Já a Ty(J6m) Když na Vás hvězdy zřím tu dobře cítím(J5f) že stejná touha Vás touž mocí dravou(J5f) jak nás v tu osudnost tak lopotnou a žhavou(J6f) již zoveme tak prostě velce žitím(J5f) vpřed stále pudí(J2f) že totéž ve Vaší co v naší lidské hrudi(J6f) hárá a pálí věčnou žízeň budí(J5f) totéž Vás rozněcuje totéž trudí(J5f) Tak jak mi absurdním je pomyšlení(J5f) že by se dalo všechno dění(J4f) až do molekul do atomů jen v trpnou hmotu rozložit(J8m) a všechen řád a všechen život duše(J5f) tak velký ve vůli a v citu v myšlence v tuše(J6f) jen mechanicky vyložit(J4m) že celý ohromný a krásný kosmos nad mou hlavou(J7f) že celý v duchu mém cítěný kosmos lidský(J6f) by základ měl jen hmotně dynamický(J5f) tak cítím též že klid Váš idylický(J5f) je kletby dálky pro nás pouze maskou Ihavou(J7m) ať jakýmkoli jménem nazvanou(J5m) ať rájem ztraceným ať nebem zaslíbeným(J6f) ať smrtí nebo nirvanou(J4m) Ta Vaše záře toť jen oheň touhy(J5f) jenž přetváří se v pohyb neustálý(J5f) v let chladným prostorem už věky věků dlouhý(J6f) za cílem neznámým do nekonečné dáli(J6f) A nechť jsou těla Vaše sebe éternější(J6f) a vegetace na nich sebe nádhernější(J6f) ať na nich duchového žití rozdělány(J6f) jsou sebe vyšší světelnější stany(J5f) Pokud jste tělesy pokud jste viditelny nám(J7m) pokavad nezhas touhy Vaší plam(J5m) kterým jste bez ustání v bludném kole štvány(J6f) vesměrných prostor širé brázdit lány(J5f) potud je Vaše blaženost jen pouhý lidský klam(J7m) potud je život Váš osud Váš blízký nám(J6m) Ba snad že touha Vaše touha Vašich dětí(J6f) bytostí částí Vašich muka o to větší jsou(J7m) oč smysly duší jejich dovedou(J5m) předmětem touhy své svou v dálce vidinou(J6m) se mocněji hlouběji rozechvěti(J5f) Že oč že jasněji vnímáte visi svou(J6m) tím mocnější je po ní touhy Vaší vzpětí(J6f) tím lačněji že křídla Vaše letí(J5f) v tu její náruč tolik touženou(J5m) A to co vzhůru k Vám v nás teskný pohled zvedá(J6f) že vyšší meta jen jen vyšší cesta žití(J6f) jíž nepochybně jaká slast i běda(J5f) nám buď již bylo kdys buď bude jednou jíti(J6f) Vzpomínka na vyšší sen přenesmírné touhy(J6f) ne na život jejího naplnění(J5f) nejbližší stanice jen ne však ještě běda(J6f) zkojení touhy z trudu vykoupení(J5f) ne ještě ten čas nekonečně dlouhý(J5f) co ve Vás srdce naše duch náš sní a hledá(J6f) A přec Ó Hvězdy jaké pomyšlení(J5f) že Vy tam ve výši tak dálně nad námi(J6m) při žhavých jader svých tak roztouženém snění(J6f) svém vespolném od sebe oddálení(J5f) tak v teskném osamění(J3f) v tom teskném obklopení(J3f) věcností nekonečné zimy nekonečné tmy(J7m) jste našimi jste mými sestrami(J5m) Že totéž Vaše žhavá mocná jádra(J5f) co naše malá lidská cítí ňadra(J5f) že také pro Vás jako pro nás není(J5f) klidu a míru z touhy vykoupení(J5f) že trpíte ó krásné jako my(J5m) Trpíte marně Sníte marně Jsou drahé Vaší lásky sny(J8m) jen obluzeny vidinami kosmické fata morgany(J8m) Snad na té poutí nekonečné za Metou příliš vzdálenou(J8m) ta Vaše těla světlá láskou nakonec přece zahynou(J8m) Znavena letem věky dlouhým prostoru dráhou studenou(J8m) snad křídla Vaší touhy klesnou ledné Vás vichry ovinou(J8m) a tak u letu stále mdlejším v studené lázni širých cest(J8m) v prostoru stále vychladlejším(J4f) se rytmem stále pomalejším(J4f) a truchlejším budete nést(J4m) až v potácení srdce chladná(J4f) v nichž nezbyla již touha žádná(J4f) mdle klesnete v náručí Smrti(J4f) bývalá těla krásných hvězd(J4m) V chaosu smutně nekonečném širého němě prostoru(J8m) mrtvé jen zbytky Vašich kosmů jak cáry zašlých praporů(J8m) víříce v trpném teskném letu v mocnějším stále rozkladu(J8m) ponesou v Moře Zapomnění tragiku svého západu(J8m) Nebude nikdo nad vodami kdo zaplakal by nad Vámi(J8m) nebude nikdo ani vody jen Prázdno Paranibanny(J8m) A nepatrná mezi Vámi i naše chudá matka zem(J8m) se všemi lidství sny a plány poplyne rakví prostorem(J8m) A přec Ne není není možná(J4f) by zhynul onen krásný sen(J4m) By to co zde už jednou bylo(J4f) byť jen co obraz tucha zbožná(J4f) byť jen co sen(J2m) co v nás tak mocně k Světlu chtělo(J4f) tak dobrodružně velce snilo(J4f) byl pouhý klam byl přelud jen(J4m) By co kdys krásou zvítězilo(J4f) nad pouhým látky chaosem(J4m) co božství svého důkazem(J4m) tak v svět se v kosmos přetvořilo(J4f) vývojem nesčíslných věků(J4f) to aby bylo marně žilo(J4f) a velké lásky obraz dílo(J4f) všech světů věků(J2f) jen šalebným byl obrazem(J4m) Ne co už jednou bylo žilo(J4f) s velikým o svém Příští snem(J4m) co koncepcí o mocném díle(J4f) tak velkém v kráse velkém v síle(J4f) v růst tragický se rozepjalo(J4f) hrdinné vůle pokynem(J4m) co v závratném svém heroismu(J4f) stavši se časem prostorem(J4m) tak v drobné díly rozčleněno(J4f) v svých dílech teskně oddáleno(J4f) bolest a práci na se vzalo(J4f) ten hlahol který slyší zníti(J4f) v své duše skrytu každý z nás(J4m) co božství hlas(J2m) To vše v svém nitru dobře cítí(J4f) že trpí bojuje v svém bytí(J4f) za Vyšší Mety příští čas(J4m) To nedovedouc zahynouti(J4f) jsouc Kladu Bytí důkazem(J4m) a byť by mělo věčno let(J4m) u bludném kruhu vpřed a zpět(J4m) kolovat nesouc v lůně běd(J4m) prostorem mrazným dlouhou poutí(J4f) své krásné touhy žhavý květ(J4m) i byť mělo vždy naposled(J4m) v zdánlivé smrti pousnouti(J4f) to v nitru tajný skrytý vznět(J4m) jenž zrál v něm jak v semenu klas(J4m) pod zemí skrytém v zimní čas(J4m) v svůj pravý zákonitý čas(J4m) se rozdmýchá vždy v nový žár(J4m) a vytvoří byť z mlh a par(J4m) zas nový kosmos nový svět(J4m) jenž bude toužit znovu vpřed(J4m) obnovit toužebný svůj let(J4m) v průvodu slavném nových jar(J4m) Snad od Věčnosti do Věčnosti(J4f) nám souzeno tak obnovovat(J4f) vždy v mocnějších svých niter žárech(J4f) svůj v nekonečné vzdálenosti(J4f) rozpjatý křídel našich let(J4m) vždy znovu v čarovnějších jarech(J4f) z tmy Zimy Smrti vynořovat(J4f) nezmarný svého Žití Květ(J4m) vždy znovu v duchovějších tvarech(J4f) z rozprchlé látky vytvořovat(J4f) krásnější nazí touhy svět(J4m) tak nechat znovu rozptylovat(J4f) a zas svou silou obnovovat(J4f) svůj roztoužený krásný let(J4m) tak stále se jen k cíli svému(J4f) vždy víc a více přibližovat(J4f) a přec od lásky zprahlý ret(J4m) nikdy ho nikdy dostihovat(J4f) Snad souzeno nám naposled(J4m) za prahem nekonečných let(J4m) po pouti nekonečných mil(J4m) v úžasně krásném Gloria(J4m) splynout ve Vyšší Boží Já(J4m) Vím jedno Tento krásný svět(J4m) jejž kolem zříme o němž víme(J4f) týž jejž v svém vlastním nitru sníme(J4f) a který ctíme(J2f) co výtvor vyšších božských sil(J4m) má smysl poslání má Cíl(J4m)