My.

Zikmund Winter

My.
Hyneme neznámým smutkem, v touze po jiných, subtilních světech, vymřeme v úsměvech nevinných, mučících stesků, milenci jara a podzimku. Plujeme na bílých křídlech, cizí zde plujeme se srdcem dětí, které daleko, daleko tuší nemocné dosud Věčnem... Pláčeme v měsíců nitě, pláčeme do dívčích stesků, pláčeme pro útlé ženy, choří, tak choří... Krása nám do věčna stéká, teskně se nuance lomí, milujem’ mollové tóny, raněná srdce... [21]
Básně v knize Poezie:
  1. Housle v duši.
  2. Přítel Podzim.
  3. Komtessy.
  4. Jaro.
  5. Slavnost jara.
  6. Prší...
  7. Jarní déšť.
  8. Nálady.
  9. Žluté měsíčky.
  10. My.
  11. Bílé srdce.
  12. Labutě tesknily..
  13. První podzim.
  14. Touha po fialkách na podzim.
  15. Nálady.
  16. Spleen.
  17. Fragment.
  18. Jakobsen u moře.
  19. Evoluce básníka.
  20. Ballada o proměnění ženy v satana,
  21. Život a člověk.
  22. Partenza.
  23. Novalis na podzim.
  24. Patnáctiletý.
  25. Tajemství.
  26. Poslání.
  27. Duše a Vesmír.
  28. Tragedie Duše.
  29. Tajemná slavnost.
  30. Subtilní pantheista.
  31. Odlesky hvězd.
  32. Undina.
  33. Musica sferica.