NÁLADA.

Emanuel z Čenkova

NÁLADA.
Když sletí motýl s modré vůní říše a na tvé dlanídlani rozloží svých křídel třpyt, jen stlum dech ňader svých a seď tak tiše a střez se hnutím jediným jej zaplašit! Ssaj parfum opojný z těch zlatých křídel, buď na vše hluch, čím tebe volá k žití svět, on poslem písně jest od dálných zřídel, při šumu života jenž musí odletět. Slasť tvůrčí lásky spitým tělem chvěje, ta vůně nálady se vlévá do všech žil... Ten žal z mé duše nikdy nevyvěje, že tolik motýlů mi život zaplašil! 94 OBSAH.
[95] Strana Afrodite5
Ozvěny bouří. Naše vzkříšení13 Pod český prapor14 Královskému hradu15 Česká litanie16 Tři sloky17 Vidění18 V boji stran19 Zbraně barbarů20 Příští generace22 Všednosť23 Modernímu trpiteli24 První stráž25 Protest27 Dělníku29 Řím30 Básník na popravišti32 Nad hrobem umělce34 Nad knihou veršů Alfréda de Musset35 Na sklonu století36 Veselá ballada o dobrém spaní38 Odpověď příteli – poetovi40 Úspěch večera42 Sonet časový o kritice43 Sochaři, jenž modeloval Madonnu pro vesnický kostel44
[97] Strana Dvě sloky o přátelství45 Chmurný večer46 Motiv hřbitovní47
Sepjaté sny. Sen o slávě51 Poslední potomek55 Úpadek rodu56 Jarní epištola69 Dostaveníčko70 Starý snílek71 Mladá matka72 Večerní modlitba73
Mír domova. Z mého života77 Pausa78 Květiny79 Ouvertura80 Svatební cesta81 První den82 Svatební kytice83 Návrat domů84 Píseň v bouři86 Akvarelly87 Odměna88 Nedokončená polemika89 Mír domova90 Dceři do památníku91 Mládí92 Nálada94
E: av; 2004 98