KŘÍŽ HŘBITOVA.

Emanuel z Čenkova

KŘÍŽ HŘBITOVA.
Při slunce západu zřím od psacího stolu tak rád v ten milý, tichý kraj horského dolu, v tu němou nevystihlou dumu venkova... Ó klid! jak by zde spočívala božská ruka dštíc požehnání v táhlá pole, vonná luka, v ten celý údol – i s tím lánem hřbitovahřbitova. Toť oddech můj, kdy v pokoji se zvolna šeří... A duše má, jak dělnice, jež mzdu svou měří, teď počítá, co z díla mého odbyto, zda ušel jsem kus cesty v dráze nekonečné, v té věkovité dráze k říši krásy věčné, kde sídlíš ty, ó Umění, má záštito! Zřím oknem... V údolí kol bují všechno jarem, tam slunce západ polévá kraj rudým žárem, 15 krev zlatou lije v němou dumu venkova; a duše má se touhou palnou k dílu nítí, kdy zří, jak z pahorku tam naproti se třpytí ta hvězda míru – kovový kříž hřbitova! 16
Básně v knize Rok na samotě:
  1. NA SAMOTĚ.
  2. MOJE POUSTEVNA.
  3. ODPOLEDNÍ SIESTA.
  4. VŠEDNÍ DEN.
  5. STROMY U CESTY.
  6. KŘÍŽ HŘBITOVA.
  7. PŘEDTUCHY.
  8. LOVEC PEREL.
  9. SENOSEČ.
  10. DVOJÍ ŽEŇ.
  11. ZA DNŮ LÁSKY...
  12. PÍSEŇ.
  13. SOUSTRASŤ.
  14. SLZY.
  15. STÍN.
  16. PRÁZDNÉ KŘESLO.
  17. MŮJ OTEC.
  18. HŘBITOV.
  19. LETNÍ NEDĚLE.
  20. RELIKVIE.
  21. KNÍŽKY MODLICÍ.
  22. ŠPERK.
  23. POZDNÍ LÍTOSŤ.
  24. HOŘKÁ EPIŠTOLA.
  25. IMMORTELLY.
  26. LÍPA.
  27. STESK DOMOVA.
  28. CYPŘIŠ.
  29. ZA VICHRU NA SAMOTĚ.
  30. HROBY POD SNĚHEM.
  31. VEČERNÍ DUMA.
  32. DIVOKÉ PTACTVO.
  33. DOMÁCÍ PLES.
  34. ZIMNÍ NOTTURNO.
  35. NADARMO.
  36. SKŘIVANI.
  37. CHUDÝ DAR.
  38. TY’S NEUMŘELA!...
  39. ČESKÉMU JIHU.