PRÁZDNÉ KŘESLO.

Emanuel z Čenkova

PRÁZDNÉ KŘESLO.
U stolu jedno z křesel prázdné zbývá, z nás nikdo neždá si tam usednout, kdy večer z lesů černých v jizbu splývá, a hudba upomínek zadumčivá do duše rozlévá svých tónů proud. V tom křesle dobrá matka sedávala, jíž srdce jemné v hlíně vlhké tlí... Ó družné večery! – Nás radosť zvala k svým hodům bujarým, krev v líci hrála, plál v srdci humor růžně rozkvetlý... Můj Bože! cos jak stín v to křeslo splývá, – z nás každý v duši hloub se pohříží, – neb z křesla lysou hlavou na nás kývá Smrť velká, bledá, tichá, zádumčivá, jež kruh náš prořidlý si prohlíží. 32
Básně v knize Rok na samotě:
  1. NA SAMOTĚ.
  2. MOJE POUSTEVNA.
  3. ODPOLEDNÍ SIESTA.
  4. VŠEDNÍ DEN.
  5. STROMY U CESTY.
  6. KŘÍŽ HŘBITOVA.
  7. PŘEDTUCHY.
  8. LOVEC PEREL.
  9. SENOSEČ.
  10. DVOJÍ ŽEŇ.
  11. ZA DNŮ LÁSKY...
  12. PÍSEŇ.
  13. SOUSTRASŤ.
  14. SLZY.
  15. STÍN.
  16. PRÁZDNÉ KŘESLO.
  17. MŮJ OTEC.
  18. HŘBITOV.
  19. LETNÍ NEDĚLE.
  20. RELIKVIE.
  21. KNÍŽKY MODLICÍ.
  22. ŠPERK.
  23. POZDNÍ LÍTOSŤ.
  24. HOŘKÁ EPIŠTOLA.
  25. IMMORTELLY.
  26. LÍPA.
  27. STESK DOMOVA.
  28. CYPŘIŠ.
  29. ZA VICHRU NA SAMOTĚ.
  30. HROBY POD SNĚHEM.
  31. VEČERNÍ DUMA.
  32. DIVOKÉ PTACTVO.
  33. DOMÁCÍ PLES.
  34. ZIMNÍ NOTTURNO.
  35. NADARMO.
  36. SKŘIVANI.
  37. CHUDÝ DAR.
  38. TY’S NEUMŘELA!...
  39. ČESKÉMU JIHU.